Poškození meziobratlových plotének

23.3.2005 00:00
Zdraví

Meziobratlová ploténka leží jako nárazníkový polštář mezi dvěma těly obratlů. Ve svém středu se skládá z měkkého, elastického rosolovitého jádra a je obklopena vrstvami vláken a chrupavky uspořádanými jako slupky cibule. Rosolovité jádro ve středu ploténky odpružuje tlakovou zátěž a rozděluje tlak na ostatní ploténky, podobně jako vodní postel. Čím vyšší je obsah vody v ploténce, tím větší je tlak v jádru ploténky a tím lépe může být zátěž odpružena.

Meziobratlová ploténka není vyživována cévami. Tkáň ploténky je neustálým střídáním zatížení a uvolnění promývána tekutinou podobně jako houba, kterou ve vodě zmáčkneme, a pak zmáčknutí opět povolíme. Střídání zátěže a uvolnění je tak nezbytným předpokladem pro přijímání výživy, aby se udržovala pružnost ploténky. Kontinuální zvyšování tlaku v důsledku zátěže vede ke ztrátě obsahu vody a ke stále větší ztrátě pružnosti.

Tlak, který na ploténce spočívá, je závislý na držení těla. Při ležení na zádech je na ploténce tlak 25 kg, který se při stání zvyšuje na 100 kg. Při správném sedění se zátěž zvyšuje na 140 kg, při předklánění na 250 kg. Je-li s tělem předkloněným dopředu zvedán ze země předmět vážící 50 kg, musíme počítat se zatížením páteře 700 až 800 kg. Vhodným pohybovým vzorem může být tato zátěž redukována na 25 procent a současně rozdělena na všechny meziobratlové ploténky.

Chvilková zatížení meziobratlových plotének nejsou škodlivá. Ustavičné chybné držení těla, např. pohodlná pozice vsedě se zakulacenými zády, vede k nerovnoměrnému tlakovému zatížení na předním okraji ploténky. Měkké rosolovité jádro ve středu se posunuje dozadu a vede k zatížení vláken podobných slupkám cibule. Jádro se vyklene dopředu směrem k míše, což se označuje jako protruze (vyklenutí) meziobratlové ploténky. Neudrží-li už vnější vláknitý prstenec tlak zatížení, roztrhne se, přičemž z něj vyhřeznou části rosolovitého jádra (výhřez meziobratlové ploténky). Výhřez vede v důsledku sevření míchy nebo nervového svazku k bolestem zad. Tyto bolesti mohou nastoupit akutně (ústřel) nebo se mohou plíživě zvětšovat (lumbago).

Devadesát osm procent všech výhřezů plotének se nachází ve dvou posledních pohybových úsecích mezi 4. a 5. bederním obratlem jakož i mezi 5. bederním obratlem a kostí křížovou. V závislosti na druhu a závažnosti poškození plotének se objevují různé symptomy.

Při malém poškození míchy nebo nervových kořenů jsou v popředí většinou popsané bolesti zad vycházející z hloubi s vystřelováním do jedné nebo obou polovin hýždí. Při větším vyklenutí ploténky dochází k táhlým, do nohy vystřelujícím bolestem, které zesilují při kašli nebo kýchání. Velké zhmoždění míchy vede k poruchám nervové funkce, které se projevují v popsané poruše citlivosti, ve ztrátě reflexu nebo v ochrnutí. Při poškození meziobratlové ploténky dochází k poruše citlivosti v oblasti přední strany bérce i v oblasti hřbetu nohy. Jevy ochrnutí se ukazují při zvedání palce u nohy stejně jako při chůzi na patě se zvednutým chodidlem.

Při poškození ploténky mezi 5. bederním obratlem a 1. kostí křížovou dochází k poruše citlivosti v oblasti vnější strany stehna a bérce, která probíhá v místech "lampasů" na vojenských kalhotách. Současně dochází ke ztrátě reflexu Achillovy šlachy i k poruše svalů klenby chodidla. Pacient může chodit na špičkách prstů jen omezeně nebo vůbec ne.

Léčba je závislá na druhu a rozsahu poškození meziobratlové ploténky. Při lehkých poruchách může být vhodným podáváním léků a rehabilitačními metodami zabráněno pokračujícímu poškozování míchy a bolesti zad mohou být potlačeny. U této skupiny pacientů je právě důležité osvojení vhodného každodenního chování (kurz předcházení bolestem zad), aby se zabránilo dalšímu nadměrnému zatěžování ploténky, které způsobuje zhoršení obrazu nemoci.

U bolestí zad v důsledku vyklenutí meziobratlové ploténky, které nelze zlepšit výše uvedenými opatřeními, jsou možné dvě alternativy. Jednou z nich je, že narušené rosolovité jádro se rozpustí injekcí do středu ploténky (chemonukleolýza), druhou možností je odsátí narušeného rosolovitého jádra jemnou dutou jehlou (perkutánní nukleotomie).

I u menších výhřezů plotének může být méně radikálním ošetřením, jakým je odsátí ploténky, odstraněna narušená tkáň meziobratlové ploténky, což vede k výraznému zlepšení potíží.

Velké výhřezy plotének vyžadují operativní zákrok. Při něm se otevře prostor meziobratlové ploténky a celá chorobně změněná ploténka se odstraní.

Ani jednou z těchto forem léčby se nevytvoří zdravá ploténka, nýbrž pouze se odstraní chorobně změněná ploténková tkáň. Schopnost nést zátěž a pohyblivost tohoto úseku páteře je tak trvale snížena. Po skončení pooperativní léčby je nezbytná doživotní "hygiena zad".

Zdroj: Hans-Dieter Kempf - Záda - zbavte se bolestí navždy, nakladatelství Pragma

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Operace plotenky
mirek  |  9.6.2015 12:50

Ahoj lidi,jsem po operaci plotének 2roky,ukrutné bolesti přešli po...
Dana  |  4.10.2015 19:34

Ahoj operace jsou až vhodné až v krajních mezích když už hrozí...
petr.  |  22.10.2015 13:00

Dobrý den drhla jsem vanu chtěla jsem se zvednout ale ukrutna bolest dole v...
dana nagyova  |  26.10.2015 09:33

Ako si vysvetlujete stav že po troch operáciach nie ste schopny bez liekov...
Jaroslav  |  31.10.2015 19:55

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *