Poruchy příjmu potravy

5.9.2001 00:00
Zdraví

Tento článek obsahuje základní informace o mentální anorexii a bulímii - velmi vážných onemocnění těla i duše, které lidstvu přinesla především druhá polovina dvacátého století.

Mezi námi žije stále více lidí, kteří nejsou se svou postavou spokojeni, začali hubnout a sami už nemohou přestat. Úspěch léčby závisí do značné míry na včasném rozpoznání těchto problémů a následném vyhledání odborné pomoci. Jak samotní lidé s těmito problémy, tak i jejich blízké okolí by měli mít přístup k jasným a srozumitelným informacím.

Poruchy příjmu potravy jsou označení pro poměrně široký okruh různých patologických způsobů zacházení s jídlem, s čímž jdou ruku v ruce změny osobnosti i vztahů takto nemocného člověka. K poruchám příjmu potravy se řadí mentální anorexie, bulímie a patologické přejídání, my se budeme věnovat zkoumání prvních dvou forem tohoto onemocnění. Mentální anorexií a bulímií nejčastěji trpí dospívající dívky a mladé ženy. Poprvé byly lékařskou vědou tyto poruchy popsané v Anglii a Francii v roce 1870 jako odmítání potravy, extrémní pokles hmotnosti s amenorheou, zácpou, poklesem tepové frekvence. V 19. století trpělo relativně mnoho dospívajících dívek "ze středních vrstev" hypochronní anemii - nápadnou bledostí a nechutenstvím. Již tehdy viděli lékaři souvislost mezí tímto onemocněním a úmyslným omezováním potravy z psychogenních příčin.

Odmítání jídla má svou bohatou historii - askeze - ovládnutí chuti, odepření si jídla, je považována po tisíciletí za prostředek k dosahování duchovní čistoty, způsob jak se osvobodit od závislosti na hmotě a přiblížit se tak bohu. Lidé s anorexií a bulímií narozdíl od askety svou často extrémní vyhublost popírají, což je mimo jiné způsobeno poruchou vnímání tělesného schématu. Dalším zásadním rozdílem mezi náboženským asketou a anorektičkou je zcela odlišný žebříček hodnot, které tito lidé svým chováním sledují - dnes jde o snahu dosáhnout ideálu tělesného a ne duchovního.

Mentální anorexie a bulimie je bio-psycho-sociálním onemocněním. Bio-faktory: zahrnují neznámou genetickou vlohu pro hormonální nerovnováhu. Psycho-faktory popisují nedostatečnou identifikaci s ženskou rolí, s matkou a zároveň odpor vůči její autoritě. Socio-faktory se týkají především špatného hodnocení obezity společností a umělé vytváření "ideálu krásy" reklamním průmyslem. Západní kultura má také "ambivalentní" vztah k ženské sexualitě, zpochybnila tradiční otcovskou a mateřskou roli a rodina jako instituce prožívá již dlouholetou krizi.

Podle mezinárodní klasifikace nemocí (MKN 10) je mentální anorexie klasifikována tak, že hmotnost dívky musí poklesnout pod 15% její průměrné hmotnosti vzhledem k výšce, věku, stavby těla (lze stanovit antropometrickým vyšetřením, především v USA se používá výpočet Body Mass Indexu, ten by měl mít menší hodnotu než 17.5). Tento pokles tělesné hmotnosti si musí dívky způsobit sami - nejedí, zvrací, užívají projímadla, nadměrně cvičí. Dalším symptomem je strach z tloušťky, doprovázený zkreslenou představou o vlastním těle. Ženy přestanou menstruovat, muži ztratí sexuální zájem.

U bulímiček je také velký strach z tloušťky a snaha o redukci tělesné hmotnosti. Zároveň tito lidé trpí neustálou touhou po jídle, dochází k epizodám přejídání a následným snahám zabránit účinkům jídla zvracením, případně projímadly.

V první řadě je třeba při diagnostikování odlišit psychogenní poruchy příjmu potravy od onemocnění zažívacího traktu a jiných. K výše zmíněným symptomům se přidávají poruchy spánku, nálady (deprese), únava, postupná ztráta zájmu o vrstevníky a často výrazný nárůst konfliktů v rodině. Anorexií trpí asi 1% dospělých dívek, nástup onemocnění je ve věku 13-20 let; bulímií trpí asi 5-15% studentek středních a vysokých škol, nástup se datuje mezi 16 a 20. rokem. Poměr mužů a žen trpících poruchou příjmu potravy je v běžné populaci asi 1:10.

U těchto dívek lze přes mnohé rozdíly nalézt některé společné povahové rysy. Do doby, než začaly doma konflikty kvůli jídlu, to jsou hodné dcery, nadprůměrně inteligentní, dobře se učí. Mají sklon k perfekcionizmu, často milují pohyb a bývají proto aktivní sportovkyně či tanečnice, Jsou dosti kritické ke svému okolí, hodně se kontrolují, nevyjadřují příliš své pocity. Tento popis samozřejmě nevymezuje nijak samotné onemocnění, ale pro tyto dívky bývá příznačný. Touha být něčím vyjímečná, perfekcionistická povaha a silná vůle mohou být darem i prokletím - člověk s těmito vlastnostmi může naplno využít svých vloh a možností a může tak uskutečňovat svá přání a své sny. Může si ale také během několika let ve službách anorexie či bulímie úplně zničit svůj život.
Jan Kulhánek

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Ahojky ... četla jsem si zde tvůj příspěvek a velice mě zaujal. Jsem na...
__utma=34027242.1760204059.1208011200.1208011200.1208011200.1  |  12.4.2008 16:48

Ahojky ... četla jsem si zde tvůj příspěvek a velice mě zaujal. Jsem na...
__utma=34027242.1760204059.1208011200.1208011200.1208011200.1  |  12.4.2008 16:50

Ahoj chtěla jsem se zeptat a ocenila bych každou dobrou radu..Mojí...
Anonymka  |  6.11.2009 17:45

V minulém roce jsem prošla mentální anorexií, pak bulimií a...
Anabell  |  24.11.2011 20:51

Moje čtrnáctiletá dcera je od svých 12 let vegetariánka. Ze začátku...
Tereza  |  17.3.2012 11:52

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *