Pojednání o nemoci srdce

21.9.2006 00:00
Zdraví

Častou otázkou plynoucí z důsledků vlastního onemocnění nebo handicapu je tiché a bolestné zvolání: "Proč právě já?"

Dnes ve věku internetu či jinak snadno a rychle dostupných informací není už skoro nic “žádným tajemstvím.“ To, že všechno má svoji příčinu a že náhoda v podstatě neexistuje by nás nemělo vůbec překvapit, přesto nás ale nemoc většinou nejen překvapí a zaskočí, ale doslova porazí. To, že si za svoje potíže můžeme v podstatě sami nám sice může znít poněkud tvrdě, ale je to dnes už prokázaný fakt, který neoddiskutujeme. V poslední době se touto otázkou na seriózní úrovni zabývají mnozí naši i světoví autoři a dokazují, že pravá příčina chorob tkví už ve způsobu myšlení, pociťování a prožívání, tedy v naší psychice nebo ještě hlouběji.

Vědní obor, který se zabývá rizikovým a škodlivým způsobem myšlení je např. kardio-psychologie, která vytipovala konkrétní lidské temperamenty a povahové rysy s větším rizikem k srdečnímu infarktu, angíně pektoris a vůbec onemocněním srdce a cév vč. neméně obávané mozkové mrtvice, nebo-li iktu.

Cholerik jako typ “A“ podle zmíněného oboru je v porovnání s umírněnějším a vyrovnanějším “kliďasem“ reprezentovaným typem “B“ v nevýhodě, která se nemusí projevit hned.

Odhlédneme-li od typické psychosomatické etiologie kardiovaskulárních chorob, tedy nemocí, jejichž tělesný projev je výslednicí psychicko-emočních příčin, musíme konstatovat, že u většiny pacientů postižených infarktem myokardu, nebo mozkovou příhodou předcházela jejich vzniku dlouhodobější a postupně hromaděná duševní zátěž nazývaná moderně psychický STRES.

Nejčastěji se jedná o napjaté mezilidské vztahy, neuspokojení z práce, někdy z nutnosti uvnitř dušenou hořkost nebo neodpustitelnou křivdu apod.

Člověka napadne, že je pak asi zdravější v sobě napětí nepotlačovat a raději, co nejrychleji, negativní emoce odreagovat bez ohledu na reakce okolí. Není tomu tak! Zdraví škodlivé je už samo napětí, které v nás vzniklo bez ohledu na to, jak ho pak necháme “účinkovat“. To, že třeba ze vzteku rozbijeme talíř nebo vázu, nic neřeší.

Tragičtější a nebezpečnější jistě je, když “to odnese“ někdo z rodiny či domnělých nepřátel a původců námi nezvládnuté emoce a nepřiměřeného jednání. Ideální je neposkytovat takovýmto výbušným reakcím vůbec šanci v nás vzniknout. Prostě, jak radí nejen psychologové, ale i moudří mistři jógy, zenu či učitelé kultury ducha, stát jejich nezúčastněným pozorovatelem, nezaujatým divákem nebo jen “někým třetím“, kterého ta věc prostě nezajímá, nevzrušuje a neznervózňuje.

Neznamená to stát se cynickým nelidou nebo emočně oploštělým individuem, naopak, trénujeme se tím k mnohem kvalitnějšímu zvládání emočně vypjatých situací a úkolů, před které nás život staví a které pak, jsme-li dostatečně pozorní a trpělivý, řešíme nejen snadněji a úspěšněji, ale hlavně zdravěji a prospěšněji, prostě s nadhledem.

Někdo namítne, že je to v jeho povaze a nakonec jsou dnes dravé osobnosti s ostrými lokty “v kurzu“, tak proč se ovládat? Jistě, máme svobodnou volbu, ale důsledky zase poneseme jen my sami v podobě narušených sociálních vazeb, ztracené tváře slušného člověka a co je významnější, zdraví máme také jen jedno a to nám třeba po infarktu už stoprocentně nevrátí ani technicky pokročilá akutní medicína. Jizva na srdci zůstává a to “navěky!“

Pokud se člověk díky svému nedobrému životnímu stylu “dopracuje“ k trvalým následkům z poškození krevního oběhu, nezůstává samozřejmě jeho vznětlivá povaha a nekontrolovaný vztek, ať už projevený navenek, nebo obrácený do sebe, osamoceným činitelem. Do hry většinou vstupuje např. velmi riziková kompenzace alkoholem, kouření cigaret, eventuelně přejídání s nedostatkem tělesného pohybu a snížená sebedůvěra s podlomenou vůlí už pak k dokončení zkázonosného díla nemá daleko.

Výsledky v podobě srdečně-cévních onemocnění,které se mohou projevit, buď pozvolným nárůstem potíží ze stoupajícího krevního tlaku a ucpávání cév, které nemusí zpočátku dlouho nijak “bolet“ nebo přímo nenadálým srdečním infarktem, který může v mžiku ukončit Vaše pozemské putování jako nečekaný výstřel ze zálohy. Až potom pochopíme, jak velmi zranitelní a křehcí vlastně jsme. To je už ale většinou “po hodině dvanácté!“

Jednoznačnou civilizační příčinu nemocí srdce a cév potvrdil v nedávné době americký lékař Dr.Dean ORNISH, který v rozsáhlém výzkumu prokázal, že úprava životosprávy vč. respektování pravidel tzv.duševní hygieny může dokonce nejen proces ucpávání cév na srdci zastavit, ale dokonce i zvrátit a cévy se pak mohou rekanalizovat a může se plně obnovit jejich původní průsvit.

Dr.Ornish se svými pacienty prováděl i relaxačně-meditační techniky, které vedle ukončení kouření cigaret, úpravy jídelníčku a přiměřené pohybové aktivity představovaly vedle optimalizace mezilidských vztahů v rámci studijní skupiny nedílnou součást systematické práce na sobě sama jejíž výsledkem bylo evidentní zvýšení kvality života, zmenšení počtu srdečních záchvatů a možnost redukce medikamentů vč.zlepšení celkové kondice a výkonnosti.

V dnešní době se s jistotou ukazuje, že lví podíl na hrozivém nárůstu civilizačních chorob má právě nezvládnutý stres a přemíra negativních vlivů, které nejsou náležitě kompenzovány kvalitním odpočinkem a regenerací. Představa, že infarkt je nemocí manažérů už dávno neplatí. Důležitější než práce nebo její obtížnost je postoj člověka, s jakou náladou a chutí k věcem tohoto života přistupuje. Pak i relativně náročná a hektická činnost nemusí být obávanou řeholí a může přinášet potřebné naplnění a uspokojení.

Je známo, že více zdravotně strádají lidé bez potřebného uplatnění, lidé nezaměstnaní a vyloučení ze společenského života, než Ti, kteří se přechodně cítí přetížení a přepracovaní.

Tolik zmiňované pozitivní myšlení se jeví jako základní podmínka úspěchu a i dobrého zdraví. Nejedná se ovšem o úsměv za každou cenu nebo povrchní “keep smilling“ made in USA, ale spíš o vnitřní postoj pramenící s moudrého a uvážlivého zhodnocení a pochopení dané situace.

Lidský organismus v sobě skrývá netušené možnosti vlastní sebe regulace a regenerace. Potřebuje k tomu ale vytvořit optimální podmínky a těmi jsou záležitosti známé např. pod pojmem racionální životospráva a duševní hygiena.

Jako nové se objevuje v moderním životním stylu pojem relaxace a kultura volného času se zaměřením na péči o vlastní zdraví. Pro udržení si patřičné kondice a to i z důvodů ekonomických, kdy současné zvyšující se požadavky v zaměstnání kladou na lidský organismus nemalé nároky, je žádoucí do zdraví investovat. Více než peníze se vyplácí vložený čas, který si vyhradíme pro aktivní pohyb, sport a relaxační cvičení.

Přesto je však dobrá jen fyzická kondice pro plnohodnotný a náročný život málo a čím dál tím víc se doceňuje dobré zdraví duševní jako je schopnost snášet stres, nezdolnost, vyrovnanost, trpělivost a duševní pohoda uprostřed hektické atmosféry dnešní uspěchané doby.

Na otázku: “Jak se mám chovat a čeho se vyvarovat?“ zní jednoznačná odpověď: “Začít u sebe, uvědomit si, jaké myšlenky a pocity v mé mysli převládají?“ Jsou-li to myšlenky převážně pozitivní, konstruktivní a zdravé, pak jste na dobré cestě k vylepšení Vašeho zdraví a života. Jsou-li to myšlenky ale spíše se záporným nábojem, myšlenky destrukce, zloby a nenávisti, popř. jim odpovídající cítění dlouhodobějšího charakteru, tak jste také na “dobré“ cestě, ovšem už jiným směrem... Je to tak, stav naší mysli výrazně ovlivňuje zdraví těla.

Ne nadarmo se říká:“To nemohl přenést přes srdce!“ Nepřenesl, a skončil s infarktem.
Chybou nebyla ani tak událost, nebo situace, jako spíše reakce a postoj netrénovaného člověka k ní.

Právě změnou postoje k věcem a událostem života a jeho přehodnocením léčíme nejen své srdce.

Pokud jsme v řadě situací “citově“ zaangažováni a vše nás hned rozčílí, pohorší, rozhněvá je ve hře i odpovídající centrum, v našem srdci, které se z našich negativních myšlenek a špatných pocitů jistě neraduje a požár emocí pak často uhasí až nitroglycerin nebo jiná uklidňující tabletka, zůstaneme-li v oblasti medicíny. V jiném, možná častějším, případě, pokud je na vině potíží se srdcem pouze fyzická námaha, stačí jen zvolnit, vydýchat se a po krátkém odpočinku pokračovat v cestě uměřenějším tempem.

Podívejme se teď na nejčastější a nejvýznamnější choroby a chorobné stavy z pohledu jiného zajímavého oboru jakým je etikoterapie a psychosomatika. Stěžejním dílem v této oblasti je skoro kultovní kniha německého psychoterapeuta, která nese název:“Nemoc jako symbol“ (Dr.R.Dahlke-Rukověť psychosomatiky): vydaná i u nás.

Srdeční infarkt a srdeční angína Ucpání, strnutí, zkamenění/zatvrzelost v toku citů; nadhodnocení sil vlastního já a dominance chtění odříznou člověka od toku životní síly. Člověk usilující o dominantní postavení/výkon, strach z kritiky a neúspěchu; nahromadění agrese a uvolnění nahromaděné agresivní energie (např.prasknutím srdeční stěny); zábrany formulovat vlastní duševní potřeby; chybí vyšší cíl; sociální izolace, osamělost: “zlomené nebo osamělé srdce“; infarkt jako citový průlom: nespokojenost, podrážděné základní rozpoložení; postoj chronického očekávání, vypjatá zdvořilost, rigidita; strach ze zranění; neschopnost hluboce se uvolnit; střed těla jako mrtvé město; jizva na srdci: něco životně důležitého a nanejvýš živého je nouzovým opatřením nahrazeno relativně neživým materiálem..

Tolik výňatek z výše zmíněné knihy, která začíná velmi pěkným mottem jehož autorem je starověký “medicínman“ Theophrastus Philippus Aureolus Bombastus von Paracelsus. “Nejlepším lékem pro člověka je člověk. Nejvyšším stupněm léku je Láska.“ Dnešnímu člověku se nedostává kromě peněz, sil a vůle zejména času. Nyní v lázních tu čas ale je. Je dobré proto tento čas vyplnit co nejefektivněji: Obsah tohoto skromného doporučení by se dal interpretovat nejlépe asi následovně: “Pokusit se přehodnotit svůj stávající žebříček hodnot“.

To, co je pro mne v mém životě nejdůležitější, nemusí ovšem být nejdůležitější pro život a už vůbec ne pro zdravý a správný život, i když mne okolí vehementně přesvědčuje o pravém opaku, srdce bude stejně reagovat “po svém“ a je mu jedno, jestli pro své konání máte tisíc “dobrých“ argumentů rozumu, které vám předkládá váš mozek. Bez práce a výkonu srdce by vám byl k ničemu, i kdyby Vám “naměřili“ IQ víc jak 160 bodů. Kdyby váš mozek nedostal včas tu potřebnou dávku okysličené krve a živin, můžete si být jisti, že vám bude v tu chvíli spíše na obtíž, když si uvědomíte, že s běžnou logikou racionálního myšlení “Má dáti-dal“ daleko stejně nedojdete. Pochopíme-li a poslechnete-li “hlas našeho srdce“, pochopíme lépe a dokonaleji “o čem že je“ lidský život.

Nyní v pohádkově krásném čase končícího léta s pomalu se zvedajícími větry hlásícího se barevného podzimu můžeme o věcech souvisejících dumat a přemítat při procházkách zlátnoucí přírodou, kdy padající listí ještě na sluncem rozpálené dlažbě připomíná nezvratnost koloběhu času, který je každému z nás pevně vyměřen a v podobě příležitostí a možností svěřen a dán jistě v míře vrchovaté. Jen sám člověk je strůjcem svého štěstí a ne žádný zlý osud nebo trest za něco, co jsme nikdy v životě neudělali. Neudělali??

MUDr.Tomáš KILIAN
Lázně Libverda-Léčebna Nový dům

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Ahoj. Asi je to s tvojí maminkou vážnější, protože domácí monitoring...
Martina  |  27.9.2008 21:45

Tomu nerozumím. Takže by zůstala v nemocnici? To snad ne, teď už je tam...
Radek Š  |  28.9.2008 16:46

Ahoj Radku, neboj, v nemocnici by právě zůstat určitě nemusela, teda ne...
M.  |  28.9.2008 21:00

To jsem se špatně vyjádřila. Tvoje máma by šla normálně domů a...
Martina  |  3.10.2008 18:30

dobry den.Se zajmem sleduji diskusi.Ted momentalne pracuju v Anglii, mam...
Petr  |  4.10.2008 14:40

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *