Pitný režim aneb Na zdraví!

Je dokonce několik vtipů, které takhle začínají. Nemám v úmyslu vyprávět vtipy, ale všiml jste si, čím je ten chlapík ? mimo své zručnosti v plazení ? zajímavý? Je to jasné: dva týdny nejedl a nepil ? anebo jedl a pil ? přinejmenším ?střídmě?. Jeho život už není ani tak závislý na krvavém bifteku anebo čočkové sekané (přestaňte se hádat, masožrouti a vegetariáni!), jako spíše na obyčejné vodě. Na tekutině, která je s námi od narození. Anebo vlastně i před ním?

Ve vodě ?plaveme? my celí a každá naše buňka. Voda nás celé omývá. Zevnitř i zvenčí. Rosa, déšť, sníh, řeky a moře ? zdá se, že jí máme dost. A přitom má ještě každý člověk ve svém těle 50 ? 60 % vody! A je nás už 6 a půl miliardy! Více než polovina lidstva je ? chemicky řečeno ? čistá voda.

V našem těle je voda všude ? nejvíce v krvi (91 %), v trávicích šťávách, ve svalech (70 %), v orgánech (mozek ? 90 %). Dokonce i kost ? o které by to nikdo neřekl ? je asi z jedné čtvrtiny voda.

Voda ? tichá společnost

Proč jsme takoví nalití? Jak je pro nás voda prospěšná? Voda pomáhá vytvářet napětí buněk a strukturu tkání. Bez vody by naše tělo bylo pouze 30kilovou kupkou suchého prášku. (Rozdíl mezi čerstvou a sušenou švestkou je jistě každému jasný.) Voda tvoří vhodné tekuté prostředí pro celý metabolizmus buněk a těla. Všechny chemické reakce, kterých výsledkem je, že dýcháte, kráčíte, myslíte, spíte a i to, že čtete tuto knihu, se dějí ve vodním prostředí. Kdosi zjistil, že jich je více než sto tisíc (!) a všechny pro sebe potřebují vodu, tak jako zvuk potřebuje vzduch. Voda přináší kyslík a živiny k buňkám a ona také ?vynáší smetí? z buněk a těla.

Voda pomáhá udržovat tělesnou teplotu. (Člověk a býložraví savci mají zvláštní schopnost ? potit se. Vyloučený pot při svém odpařování spotřebuje tepelnou energii, která by jinak při práci rychle způsobila naše přehřátí a ?vypálení?.)

Lokněte si

Proč pijeme a co se stane s vodou, když ji spolkneme? Pijeme, abychom buňkám poskytli dostatek tekutiny. Každý spolknutý doušek se dostane do žaludku. Pokud je tam příliš mnoho potravy, tekutina zředí trávicí šťávy a musí se ?protlačovat? dále a dále, přičemž se sebou strhává do střeva i části nestrávené potravy. Tohle všechno může být příčinou trávicích těžkostí, a proto není moc rozumné každé sousto zapíjet. Klidně si dejte po obědě sklenici minerálky, ale 2 půllitry piva ? to už je pořádný proplach!

Ve střevě se voda, obsažená v tekutině, vstřebává přes sliznici střeva do krve a stává se její součástí. Když tekutina obsahuje příliš mnoho přísad (cukr, aromata, barviva apod.), vstřebávání probíhá pomaleji anebo se voda vstřebává minimálně, protože tyto přísady ji do krve ?nepustí?. Důsledkem je malé množství vody v krvi a pocit žízně. Navzdory velkému množství vypité tekutiny.

Voda, která se dostala až do krve, slouží jako prostředí pro chemické reakce v samotné krvi, ale i jako transportní médium pro mnohé látky a též pomáhá vytvářet správné prostředí uvnitř buněk. To, co jste vypil, se za nějakou dobu stává vaším nejvnitřnějším prostředím, a proto je tak důležité zajímat se o to, co a kolik pijete.

Žízeň a vy

Voda je zkrátka pro nás tak důležitá, že bez ní vydržíme pouze 2 ? 4 dny. Hladovět lze i dva měsíce, ale bez vody jste v bezvědomí raz dva (je jasné, že náš chlapík z vtipu dva týdny bez vody nemohl přežít).

Proti nedostatku jsme, naštěstí, perfektně pojištěni: máme centrum žízně. Drobné chemické ?laboratoře?, rozmístěné po celém těle, dělají rozbor naší krve a tekutiny v buňkách (cytoplazma). Pokud obsah vody klesne pod normu, hlásí to centru v mozku. Ono potom vyvolá žízeň a my se začneme zajímat o vodovodní (v tom lepším) anebo výčepní (v tom horším případě) kohoutek. Žízeň vznikne i vysušením sliznice úst (větrem, chladem, během).

Žízeň je tedy nefyziologický stav, kterému je třeba předcházet. Jak? Pitím

Co a kolik?

Nejjednodušší prevencí žízně je pravidelný režim pití přiměřeného množství přiměřených tekutin. A tady narážíme na problém, který je třeba v naší zemi určitě řešit.

A) Přiměřená tekutina je totiž voda, a nikoli ty vynálezy našich starých předků. (Dobře víte, že tím myslím víno, slivovici, pivo?)
B) Přiměřené množství pro dospělého je 6 ? 8 sklenic vody, minerálních vod s nízkým obsahem sodíku (Na+) anebo zředěných bylinkových čajů denně. Během horkých dnů a zvýšeného pocení je třeba zvýšit přívod tekutin na každý ?ztracený? kilogram o 4 sklenice. Jednou sklenicí se rozumí 2 ? 3 dl objemu.

Dobrým indikátorem ke správnému zavodnění organizmu je barva moči. Měla by být světlá až bezbarvá. Ani pro vodu neplatí názor, že ?když je dobré vypít 2,5 litru, ještě lepší bude 5 litrů?. Dlouhodobý nadbytek tekutin může škodit.

Nepijte, když máte žízeň!

Pití vody si vyžaduje určitý režim: den byste mohl začít vypitím 0,5 ? 1 l vlažné vody. (Vždyť když se myjeme zvenčí, proč bychom se hned ráno neumyli i zevnitř?)

Potom bude v době, která je pro vás příjemná, následovat snídaně. Další tekutina by měla projít hrdlem, až když už žaludek není plný. Není správné pít během jídla a těsně po něm. Nepříznivě to ovlivňuje trávicí pochody.

Tekutiny všeobecně přijímáme mezi hlavními jídly (mezi snídaní a obědem, mezi obědem a večeří a před spaním). Když budete tento systém pití používat, rychle zjistíte, že nebudete vůbec potřebovat jídlo zapíjet a během celého dne nebudete pociťovat žízeň.

Dosud jste možná pil, když jste měl žízeň. Já vám radím: Nepijte, pokud máte žízeň! Napijte se dříve, než vás žízeň ?přepadne?!

Klíčící rostliny a plody

Klíčící rostlina vyžaduje hojné zalévání, aby měla dost tekutiny pro svůj rychlý růst a dostatek vody vyžaduje i plod, aby narostl do správného objemu. Podobně je to s dětmi a staršími lidmi. Děti, zabrané do hry anebo povinností, si méně intenzivně uvědomují žízeň a její důsledky a nenapijí se ani tehdy, když už dospělý dávno vypil sklenici ? dvě. Starší lidé zase pociťují žízeň méně vzhledem k fyziologickým změnám v organizmu. Postupné snížení citlivosti vůči nedostatku tekutin se projevuje poruchami trávení, nechutí k jídlu, bolestmi hlavy, ospalostí apod.

Nezapomeňte tedy, že nedostatkem vody jsou více ohroženy děti a starší lidé, proto jim ve své rodině věnujte větší pozornost, a především se jim postarejte o dostatek dostupných tekutin po celý den. Nabídněte sklenici vody! Každému, kdo to potřebuje?

Duha nechť zůstane na obloze?

Kromě zmíněných nápojů trh dnes nabízí takřka duhový sortiment nealko.

Pro vysoký obsah cukru, barviva a aromatizačních látek, nemohou tyto nápoje uspokojit potřeby organizmu. Obsahují sice vodu, ale v ní jsou rozpuštěny všechny ty barvy a chutě a ony se ?své? vody jen nerady zbavují. V organizmu se ?zuby nehty? drží vody a všude ji následují. Organizmus tak nedostane čistou vodu, ale barevný, ochucený roztok, který v podstatě nemůže použít. (Nyní už tedy víme, proč po sladkých nápojích zůstáváme žízniví i nadále). Množství cukru, které ?sklouzne? do žaludku člověka popíjejícího slazené limonády a vodu se sirupem, je vskutku impozantní. Například kanadští teenageři přijímají v nealkoholických a colových nápojích 50 ? 70 kg cukru ročně!

Nenechte se svádět reklamou, svými chutěmi a duhovou nabídkou chemického průmyslu! Nepodvolte se trhu, pěstujme si ho! V USA, Západní, Severní i Jižní Evropě se na prvních příčkách oblíbenosti a spotřeby usadily 100procentní ovocné šťávy a džusy. Jsou určitě lepším řešením než syntetické nápoje a pro výrobce mohou znamenat stejný zisk. Při koupi však buďte opatrní a přesvědčete se, zda skutečně kupujete 100procentní šťávu a ne ? sice lacinější, ale méně vhodný ? nektar, který je zředěný a doslazený značným množstvím cukru.

Parsley cola

Pokud přece jen potřebujete pít něco zabarveného a ochuceného, vyzkoušejte jeden z mých oblíbených nápojů: V litru vlažné vody důkladně rozmixujte 2 ? 3 hrsti petrželové natě, přeceďte (nasekané zbytky můžete využít v polévce, omáčce apod.) a v nápoji rozmixujte 1 polévkovou lžíci medu a 2 polévkové lžíce citrónové šťávy. Nazývám to ?Parsley cola? (z angl. parsley = petržel) a chutná to doopravdy každému. Místo petrželové natě můžete použít libovolnou nať, divoké bylinky, kopřivu, špenát?Některé druhy jsou chuťově ostřejší, ale vyzkoušejte, co máte po ruce: listy malin, černého rybízu, lesních jahod apod.

Takovýto nápoj obsahuje mnoho přirozených vitaminů, minerálů a fytochemikálií s antioxidačním, protirakovinovým, protisklerotickým a omlazujícím účinkem.

Nápoje a jejich použitelnost

Vhodné