Otázky a odpovědi kolem problematiky klonování

30.12.2002 00:00
Zdraví

Ještě nedávno působila představa naklonovaného lidského jedince v očích laické veřejnosti spíše jako fantaskní vize budoucnosti než realita. Za nesnadné, ale technicky proveditelné, byť eticky kontroverzní, bylo klonování lidí uznáváno vědeckou obcí již řadu let. Čtvrteční oznámení o narození prvního klonovaného dítěte ve Spojených státech vyvolává řadu nejasností a nastoluje množství otázek. Na ty základní kolem problematiky klonování přináší ČTK odpovědi:

Co je to klonování?
Klonování lze zjednodušeně popsat jako proces vytváření jedné či většího počtu kopií nějaké předlohy. Umělého klonování vědci běžně užívají u rostlin, u živočichů se o něj pokoušejí už padesát let. Klonuje i sama příroda: vznikají tak například lidská jednovaječná dvojčata .

Jak se klonování vyvíjelo?
Historie klonování se píše již od počátku 19. století. Nejdříve se začaly klonovat (roubovat) rostliny. Vědecky popsal principy klonování poprvé nositel Nobelovy ceny Hans Spemann v roce 1938. Na něj navázali Američané Robert Briggs a Thomas King, kteří v roce 1952 poprvé uplatnili metodu klonování přenosem buněčného jádra u živočichů. Na studie Briggse a Kinga navázal v polovině 60. let Angličan John Gurdon, který klonoval žáby. Do roku 1979 se datuje počátek embryonálního klonování zvířat, kdy dánský biolog Steve Willadsen poprvé naklonoval z embryonálních buněk jednovaječná dvojčata a trojčata ovcí. Dalším předělem byl rok 1993, kdy Jerry Hall a Robert Stillman naklonovali lidská embrya, která se do určitého stadia vyvíjela. Šlo o první praktický pokus se zárodky člověka. V červenci 1996 se narodila Dolly, nejslavnější ovce na světě: tehdy se poprvé podařilo transnukleární klonování z tělové buňky dospělého jedince.

Odkdy se vědci pokoušejí klonovat lidská embrya?
Pokusy o klonování lidských embryí (embryonální klonování) jsou ze světa hlášeny od konce 90. let. Například v prosinci 1998 jihokorejští vědci oznámili, že naklonovali lidské embryo z buněk dospělé ženy. Embryo zničili již v prvním stádiu vývoje. V červnu 1999 vědci z amerického státu Massachussetts naklonovali lidská embrya, která ale museli podle zákonů do dvou týdnů usmrtit.

Jakou metodou se v současnosti dají klonovat lidé?
Technikou klonování člověka je takzvané transnukleární klonování - klonování přenosem (transferem) buněčného jádra. Při něm se z vajíčka laboratorně vyjme jeho vlastní jádro (obsahuje genetickou informaci) a místo něj se vloží jádro kmenové (dárcovské) buňky (s genetickou informací dárce). Povede-li se jeho implantace do vyprázdněného vajíčka, začne se toto vajíčko s vneseným jádrem dělit na další buňky a zrát. Pátý den se buňka zvaná blastocysta začne lišit od ostatních, načež se implantuje do ženské dělohy. Vznikne embryo, z něhož se normálním vývojem narodí jedinec, jenž je genetickou kopií dárce kmenové buňky.

Co je to kmenová buňka?
Kmenová buňka je taková buňka, z níž teprve dalším dělením a procesem vyzrávání (během něhož jednotlivé buňky získávají specializované vlastnosti a funkce) vznikají zralé buňky plnící určitou funkci. Může se z nich tedy vytvořit jakákoli jiná buňka libovolného lidského orgánu.

Co jsou to embryonální kmenové buňky?
Buňky, které se nacházejí v lidském embryu a které mají schopnost nekonečného množení a proměny v jakýkoli typ buněk lidského těla. Nazývají se také pluripotentní, tedy mající více možností. Získávají se z blastocysty. Buňky na jejím povrchu vytvoří placentu a další orgány potřebné k vývoji plodu v děloze. Vnitřní buňky vytvoří téměř veškerou tělní tkáň.

Jak se klonují buňky pro léčebné (terapeutické) účely?
Začátek celého procesu je - až po stádium vzniku embrya geneticky totožného s dárcem - stejný jako u reproduktivního klonování. Pokud se ovšem nechá plod dále vyvíjet v laboratorních podmínkách, vznikne z namnožených buněk základ pro terapeutické klonování. Odborníci určí kmenové buňky a pomocí růstových faktorů je "přinutí" změnit na buňku některého orgánu nebo části těla, což je využitelné mimo jiné pro léčbu zhoubných nádorů.

O co se vedou spory?
Transnukleární klonování vyvolává zásadní polemiky, protože se u této metody využívá lidské vajíčko. A to je podle odpůrců po oplodnění počátkem života nového jedince, který má právo na ochranu. Nejkontroverznější je otázka získávání embryonálních kmenových buněk, které pocházejí buď z embryí využívaných při umělém oplodňování, nebo právě z embryí vytvořených s cílem získat embryonální kmenové buňky na terapeutické klonování.

Pavel Pokorný - ČTK

Přidat komentář

 
* *