Nepříznivý vliv hluku na zdraví

18.6.2014 00:01
Zdraví

Hluk vyvolává únavu a nervozitu. Mnohé orgány těla trpí. Děti, které žijí blízko letišť, mají problémy s učením. Narušený spánek může vést k tachykardii a zrychlené srdeční činnosti.

Jak napsal italský týdeník L'Espresso, hluk se stal prokletou hudbou moderní společnosti. Více než polovina Evropanů žije v lokalitách, kde je hluk tak silný, že ohrožuje lidské zdraví.


    I v nemocnicích je nyní hluk vyšší, než tomu bývalo v 60. letech minulého století. Organismus si však na neustálý hluk nepřivykl a stále na něj reaguje negativně. Vlivem hluku na psychickou a fyzickou rovnováhu se zabývá časopis The Lancet v článku Mathiase Basnera z ústavu pro experimentální psychiatrii Pensylvánské univerzity.


    Je-li člověk vystaven ostrým zvukům, vede to k vysoké stimulaci autonomního nervového a endokrinního systému. Zvyšuje se diastolický a systolický tlak, zrychluje se srdeční tep, vyplavují se stresové hormony, katecholaminy a glukokortikoidy. Chronické vystavování se hluku zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, roste viskozita krve, hrozí vysoký tlak a ateroskleróza, dokonce může dojít k infarktu. Každých deset decibelů navíc zvyšuje nebezpečí kardiovaskulárního onemocnění o sedm až 17 procent.


    “Ve světě práce jsou četná povolání, kde je člověk vystaven hluku škodícímu zdraví. Nejznámějším onemocněním vyvolaným hlukem je hluchota, která jen v Itálii ročně postihuje tisíce pracujících,“ říká profesor Giovanni Mosconi z nemocnice papeže Jana XXIII. v Bergamu.


    Znepokojivé jsou ovšem i další negativní dopady hluku na lidské zdraví. Kromě vlivu na psychiku a chování a poruchy spánku škodí hluk různým orgánům, jako je kardiovaskulární či endokrinní systém či dokonce zrak. Pak tady jsou vlivy na poznávací schopnosti dětí. “Více než 20 různých studií prokázalo, že hluk z okolního prostředí má negativní vliv na poznávací schopnosti dětí a na jejich schopnost učení,“ uvádí Basner z Pensylvánské univerzity.


    Děti, které navštěvují školy zasažené hlukem z letiště, automobilového či vlakového provozu, obtížněji čtou, jejich paměť je omezená a mají horší výsledky v testech. Studie provedená u téměř 3000 dětí navštěvujících školy poblíž velkých mezinárodních letišť ve Velké Británii, Španělsku a Nizozemsku ukázala, že jejich schopnost učení je přímo úměrná tomu, jakému hluku jsou vystaveny.


    Pokud zesílil hluk, jemuž byly školy vystaveny, o pouhých pět decibelů, vyvolalo to u anglických dětí dvouměsíční zpoždění v učení a u nizozemských jednoměsíční. “To ukazuje, že každé snížení hladiny hluku kolem školy by mělo zlepšit poznávací schopnosti dětí,“ uvedli autoři výzkumu.


    Nejzhoubnější dopady hluku v moderní společnosti se zřejmě projevují na kvalitě spánku. Spaní v hluku může vyvolat tachykardii či přerušovaný spánek. Zvláště citlivé jsou starší osoby, děti a ti, kdo pracují na směny a již tak mají problémy se spaním.

Zdtoj: ČTK

Přidat komentář

 
* *