Následná péče o pacienty s mrtvicí není dostatečná

17.1.2007 00:00
Zdraví

Následná péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou, známou jako mrtvice, není v současnosti v Česku dostatečná. ČTK to řekla lékařka Alena Cabalová ze Sdružení pro rehabilitaci osob po cévní mozkové příhodě.

Rehabilitace by měla začít již v prvních hodinách po převozu do nemocnice a pak dále pokračovat. Kontinuita léčby však není na mnoha pracovištích zajištěna, míní lékařka.

"I když má pacient k dispozici velmi kvalitní akutní ošetření, tak tím, že není následně zajištěn pobyt na specializovaném rehabilitačním pracovišti, se tento efekt vytrácí," vysvětlila Cabalová. Odborníci se shodují, že je zapotřebí rozšířit počet pracovišť, v nichž by se na léčbě tohoto onemocnění podíleli již od začátku vedle lékařů i rehabilitační pracovníci, psychologové i logopedi.

V České republice postihne mrtvice podle Pavla Kalvacha z neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ročně asi 40.000 lidí, přibližně 17.500 osob jí podlehne. "Každé čtyři hodiny zemře pět pacientů na mozkovou příhodu a dalších asi osm je přijato do nemocnice," uvedl.

"Umírat na cévní mozkovou příhodou ale není ostudou státního zdravotnictví. Pokud se to stane ve velmi vysokém věku, je to přirozený odchod ze života," upřesnil. Upozornil však na to, že v České republice na ni více než v zemích západní Evropy umírají lidé v relativně mladším věku. Na vině je nezdravý životní styl. Češi obsazují čelná místa v Evropě v konzumaci alkoholu, asi 2,5 milionů obyvatel Česka pravidelně kouří.

Nemocný by se měl ocitnout v co možná nejkratším čase po propuknutí nemoci ve zdravotnickém zařízení. Čím dříve, tím jsou následné komplikace nižší. Ale ani včasný převoz nemusí znamenat vítězství. Mnoho zařízení totiž nemá podle odborníků odpovídající vybavení. Léčbu lze aplikovat tam, kde je počítačový tomograf a jednotka intenzivní péče. Jedině zde totiž mohou lékaři provést takzvanou trombolýzu, kdy se pacientovi podá látka, která rozpustí krevní sraženinu. Specializovaná iktová centra jsou zpravidla ve velkých nemocnicích.

V Česku se podle Kalvacha takto léčí asi dvě procenta nemocných. Pacienti, kteří podstoupí tuto léčbu, přitom mají podle odborníků mnohem větší šanci na bezproblémový návrat do běžného života. Podávání trombolýzy je sice nákladnou léčbou, pro pacienta ale znamená téměř o 30 procent větší šanci na uzdravení bez trvalých následků nebo pouze s minimálním postižením.

Nejlepších výsledků dosahují lékaři v německém Kolíně nad Rýnem či v americkém Houstonu, kde trombolýzu provádějí osmi až deseti procentům pacientů. Ve větším rozšíření brání podle odborníků například zdravotní komplikace. V Česku by se však podíl takto léčených mohl podle odborníků ještě zvýšit. "V současné době chybí na specializovaných iktových jednotkách asi 180 lůžek," poukázala Cabalová.

Cévní mozková příhoda má dvě formy: z 80 procent jde o mozkový infarkt a ve zbývajících případech o mozkové krvácení. Mozkový infarkt vzniká podobně jako srdeční uzávěrem tepny. Tkáň mozku přestane být zásobována krví a za několik hodin odumírá. Nejčastějším projevem mozkové příhody je slabost, ochrnutí jedné poloviny těla, popřípadě poloviny obličeje, ochrnutí končetin, pokleslý ústní koutek, trnutí končetin nebo jejich snížená citlivost, porucha řeči, porucha vidění nebo závratě. V tomto případě by lidé okamžitě měli volat lékařskou záchrannou službu.

Karel Čada - ČTK

Přidat komentář

 
* *