Jakou hudbu poslouchat, abychom byli zdraví

25.7.2001 00:00
Zdraví

Hudba dokáže vyvolat určité emocionální a mentální stavy. Každý ví, že písnička, melodie či symfonie může aktivovat, nebo naopak potlačit určité myšlenky a pocity, ovlivnit naši náladu a vnímavost. Obecně lze říci, že zpěv, recitace, tanec, hra na hudební nástroj či poslech hudby vynikajícím způsobem stimulují srdce a oběhový systém.

V zásadě rozlišujeme dvě kategorie hudby:
(1) hudbu nekonečna, která v sobě spojuje univerzální harmonii všech zvuků vesmíru a
(2) hudbu proměnlivého, relativního světa, která vyjadřuje kulturní tradici nebo myšlenky a emoce toho kterého skladatele.

Hudba první kategorie je všude kolem nás a dokážeme ji vnímat ve chvíli, kdy se začne zlepšovat náš zdravotní stav a přirozeně rozvíjet naše vědomí. Tuto hudbu, která se tradičně označuje jako hudba sfér, můžeme slyšet, když jsme úplně sami, nebo jako odraz přirozených zvuků, například větru v korunách stromů, šumění mořského příboje nebo ptačího zpěvu.

Druhou kategorii, hudbu lidí, představují různé kombinace vysokých a nízkých tónů, hlasitých a tichých zvuků, rychlých a pomalých dob, opakování rytmů a improvizací či jiných párů odstředivých a dostředivých tendencí ze světa kreativního zvuku.

Nejdokonalejší lidská hudba se snaží vyjádřit věčný, nepřekonatelný řád vesmíru a nebeskou harmonii, z níž vznikají komplementární a antagonistické síly. Například jediný tón chrámového gongu zní daleko mocněji než orchestr složený ze sta hudebních nástrojů. Jasný zvuk, který vytváří, rezonuje hluboko v naší mysli a těle, přenáší dojem nekonečného míru a přibližuje nás melodickému tichu nekonečna. Podobný prožitek poskytuje také hudba japonské koto (citery) a šakuhači (bambusové flétny), gregoriánské chorály, středověké madrigaly a některé další tradiční formy. Jednotlivým skladatelům se dokonalou harmonii podařilo vyjádřit jen velmi vzácně. Nejvíce se jí přiblížil Johann Sebastian Bach. Dalším příkladem je Beethovenova Devátá symfonie, která transcenduje dvojice protikladů.

Etnická a lidová hudba, čerpající z tradičních zkušeností různých kultur, představuje jinou formu nejvyšší úrovně vývoje. Tento typ hudby vyjadřuje vědomí lidstva jako celku prostřednictvím tvůrčí představivosti určité společnosti. Hudby jednotlivých kultur a oblastí se podobně jako jazyky vzájemně liší, neboť jsou ovlivněny odlišnými klimatickými a geografickými faktory a stravou. Bohatost a rozmanitost přirozeného prostředí, jehož je lidská společnost se svými výtvory nedílnou součástí, je zase dána na různých místech Země odlišně působící kosmickou elektromagnetickou energií. Do této kategorie lidské hudby patří jen málokterá moderní hudební forma. Je jí například klasické blues.

Většinu klasické a část populární hudby lze rozdělit na aktivnější romantickou nebo estetickou (jangovou) formu a reflexívnější, abstraktnější, intelektuálnější (jinovou) formu. Do první skupiny, jejíž skladby nebo vokální tóny vyjadřují silné osobní pocity a emoce, patří Mozart, Wagner, Čajkovskij a Chopin, stejně jako mnozí moderní skladatelé a vokalisté. Většina Beethovenova díla, jazz a Beatles spadají do druhé kategorie, neboť vyjadřují tvůrčí rozlet a duševní hloubání.

Méně vyspělá hudba vyjadřuje extrémní emoce nebo pracuje se zvukem disonantně či uměle. Sem patří většina rockové a populární hudby, některé avantgardní a experimentální směry, syntezátorová hudba a reklamní znělky. Na nejnižší úrovni je vybíjející nebo mechanická hudba. Tímto typem hudby lze dosáhnout terapeutického vyplavení starých toxinů vzniklých v důsledku dlouhodobého nevyváženého stravování. Jako jeho příklady můžeme uvést punk rock a jiné hudební formy, které vznikly v drogové kultuře. Nepřetržitý proud reprodukované hudby vysílané v budovách, vlacích, letadlech, čekárnách či lékařských ordinacích a také další formy postrádající lidskou kvalitu působí na nervový systém, znecitlivělý dlouhodobým nesprávným stravováním nebo anestezíí.

Chceme-li posílit srdce, prospěje nám hudba vyšších úrovní. K naší léčbě přispěje i hudba středních úrovní, která navíc stimuluje vzájemně se vyvažující emoce a myšlenky. Pokud jsme rozrušení nebo příliš aktivní, uklidní nás a dokonce nepatrně sníží náš krevní tlak hudba tichá a konejšivá. Jsme-li sklíčení nebo nedostává-li se nám energie, náladu nám pozvednou živé, lehké melodie. Dá se říct, že radostná hudba pomůže "dobít" kardiovaskulární systém lidí trpících srdečními obtížemi. Doporučuji všem, zdravým i nemocným, aby si každý den zanotovali nějakou veselou písničku.

Zdroj: Dieta pro zdravé srdce - Michio Kushi, Alex Jack - Pragma

Související články

Lidský organismus ve víru rytmů

31.1.2001 00:00

Zázrak lidského hlasu

15.11.2000 00:00

Rozhovor s Petrem Piňosem, autorem nevšední hudby

24.7.2000 00:00

Lidský hlas - nástroj k léčení

19.7.2000 00:00

Naučme se poslouchat hudbu

10.7.2000 00:00

Hudba léčí

1.7.2000 00:00

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Nechápu co se Ti nelíbí na ABY JSTE. Že ABY JSME má být správně...
Marek  |  15.8.2001 12:40

Beru vaše názory, ale s článkem musím alespoň částečně souhlasit....
Linda.now  |  31.1.2012 12:23

Je zbytečné něco doporučovat nebo zakazovat. To si každý musí...
Petr  |  14.1.2015 15:34

Doporučuji poslouchat písně pana Jiřího Suchého. Dělám to také tak a...
Rádce  |  14.1.2015 16:50

Doporučuji navštívit psychiatra.
Děd Vševěd  |  14.1.2015 21:16

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *