Jak se projevují poruchy rovnováhy a co je způsobuje?

Tyto příznaky mohou trvat několik okamžiků, ale i několik hodin nebo dnů. Mohou mít různou intenzitu, od středních obtíží obje­vujících se jen při pohybu až po těžkou poruchu rov­nováhy obtěžující postiženého i v absolutním klidu. Protože rovnovážný systém je ve spojení i s jinými částmi nervového systému člověka, mohou být poru­chy rovnováhy líčeny jako obtíže s viděním, jako sva­lová slabost, porucha myšlení anebo i poruchy pamě­ti.

Pacienti s poruchami rovnováhy si často stěžují současně na bolesti hlavy, pocity svalového napětí, ztuhlosti za krkem nebo v zádech. Jde někdy o obtíž­ně vylíčitelný stav, pro který může pacient jen těžko hledat vysvětlující nebo popisující slova. Pacienti mí­vají zvýšenou citlivost na hluk, na některé typy zvuků, obtěžuje je přímé světlo. Mohou mít obtíže připomína­jící mořskou nemoc. Stěžují si na poruchy koncentra­ce, celkovou nevůli apod. Při únavě mívají obtíže se čtením. Všechny tyto příznaky mohou být trvalé nebo jen přechodné. Vedou k celkovému rozladění pacien­ta, jeho psychické nepohodě.

Bývá obtíž s duševní koncentrací na jakoukoliv činnost, což může vyústit i v psychické poruchy typu neurózy nebo i depresi. 

Jak často se poruchy rovnováhy vyskytují?

Poruchy rovnováhy se vyskytují v každém věku a ur­čitou zkušenost s některou podobou ztráty rovnováhy zažije během svého života skoro každý člověk. Čet­nost poruch rovnováhy přibývá s věkem a po 75-ti letech to bývá jedna z nejčastějších příčin návštěvy lékaře.

Co může způsobit poruchu rovnováhy?

Příčin poruch rovnováhy je nepřeberné množství. Není medicínský obor, ve kterém by se nenalezlo alespoň jedno onemocnění spojené s poruchami rovnováhy.  

Jednou z možných příčin jsou úrazy, především hla­vy a páteře. Jejich výskyt je velmi častý kolem 50-ti let věku. K postižení rovnovážného ústrojí může dojít i bez poškození kostěného skeletu lebky. Mechaniz­mus je podobný otřesu mozku.

Další možností jsou ušní infekce, jako je zánět střed­ního ucha nebo zánětlivé postižení vnitřního ucha, tzv. labyrintitida, která může postihnout sluchovou i rov­novážnou funkci vnitřního ucha.

Některé virové infekce mohou postihovat rovno­vážné ústrojí ale i statoakustický nerv. Jedná se o in­fekce tzv. neurotropními viry, které napadají cíleně nervovou tkáň. Řada chemických látek, jako jsou tě­kavé látky a některé typy kovů, mohou poškozovat rovnovážný systém. Toxický účinek na struktury vnitřního ucha mají i některé léky.

Porucha cévního zásobení vnitřního ucha nebo mozku může způsobit poruchu rovnováhy nebo i zni­čení labyrintu. Subjektivně je pacient líčí jako pocit zatmění před očima, stav na omdlení. Objevují se ne­bo se zhoršují, pokud pacient vstane nebo se náhle postaví. Běžně se vyskytují i u zdravých osob po velmi rychlé rotaci, po jídle, a představují vlastně jen něko­lik sekund dezorientace. Pokud se během poruchy rovnováhy objeví dvojité vidění, nemožnost pohybo­vat končetinami, změny citlivosti, různá velikost oč­ních zornic nebo poruchy mluvení, může se jednat o příznaky cévní mozkové příhody.

Porucha hybnosti především v oblasti krční páteře patří mezi další příčiny poruchy rovnováhy. Její výskyt je stále častější.

Poruchy rovnováhy mohou způsobit vzácně i nádo­ry nebo vrozené vady.

Zdroj: MUDr. Pavel Vrabec - Poruchy rovnováhy, nakladatelství Triton