Imunita není jen tupý biologický řád

2.2.2009 00:00
Zdraví

Často se ve svých článcích zmiňuji o biomodulaci, což je de facto pojem, který je podkategorií tzv. neuroimunomodulace. Z vývoje světové medicíny lze usuzovat, že dochází k neustálému sbližování tzv. vědecké medicíny a té, která se někdy dosud pejorativně označuje jako alternativní. Je to celkem pochopitelné, neboť mechanistické pojetí, kdy se zdraví chápalo jako soubor analyticky rozumově rozdělených celků, které pokud funguji dobře separátně, musí i jako celek fungovat bezproblémově, čelí narůstajícím důkazům, že tomu tak není.

Mnohdy se setkávám ve své ordinaci v Česku, Itálii i v Rakousku s případy, kdy pacienta, který si stěžuje na závratě, dýchací potíže či bušení srdce, skvěle mechanisticky a nákladně vyšetří a pak je ponechán svému osudu s tím, že je hypochondr. Ať si vezme Diazepam či Neurol nebo jde na psychiatrii, neboť má všechny výsledky v pořádku. Celkový pohled na člověka, který prosazoval již Hippokrates, jemuž všichni lékaři přísahali, jako by zmizel. 
Míra arogance "vědecké" medicíny je do nebe volající a poslušný lid, který tiše trpí "démonickým totalitním lékařstvím", kde je pacient až na posledním místě, neví, kam se obrátit. Slovutní přednostové kateder lékařských věd jsou převážně poplatní politickému systému, jenž jim nabízí určitou verzi onemocnění, aniž by umožnil právo volby či výběru nebo dal možnost druhému názoru.
Naštěstí se lidé v jiných zemích a částečně i u nás osvobozují. Například v Itálii či ve Švýcarsku není výjimkou pacient, který nechce chemické léky. Proč? Díky osvětě homeopatie, fytoterapie a "lidské medicíny" ví, že musí vzít zdraví do vlastních rukou. Přečetl si na internetu několik statí o moderním pojetí nemoci a ví, že nervová soustava se podílí na řízení orgánových funkcí a komunikaci organismu s okolním prostředím včetně imunitních reakcí.
Jako bioneuroimunomodulaci označujeme tedy reakce probíhající v mozku, vliv terapeuta a jeho osobnosti, prostředí, rodiny, stavy na imunitní reakce, které jsou regulované mechanismy příslušejícími nervovému systému, třeba neurotransmitery.


Věda dnes umí analyzovat různé neurotransmitery tak, aby se poznalo, jestli je akupunktura účinná, nebo ne. To vedlo americkou lékařskou komoru k uznání akupunktury jako standardizované léčebné metody a pojišťovna ji svým klientům hradí.

Současným zaměřením biomodulace je výzkum interakcí mezi imunitním a nervovým systémem na všech úrovních.

NEMOC SE PROJEVUJE RŮZNĚ

 

Klíčová úloha buňky a jejího povrchu, buněčná komunikace, role plasmatických membrán a enzymů buněčného povrchu jsou předmětem výzkumu, který probíhá v National Health Institute v americkém Marylandu od poloviny 80. let. Pojetí imunitního systému vědci neinterpretují jen jako tupý biologický řád, který je soustavou obranných reakcí organismu proti infekci, ale především rozlišovací schopností mezi "vlastním a cizím". "Cizím" jsou nejen bakterie, viry a plísně, ale další elementy vnějšího prostředí i buňky pozměněné jakýmkoli (!) způsobem. Tedy i stresem a psychickým nátlakem, depresí, nádorově mutované (případně i odumřelé buňky vlastní), které jsou identifikovány a zneškodňovány.
Proto má imunitní reakce v podstatě tři fáze: rozpoznávání cizorodého podnětu, stadium amplifikace a fázi efektorovou (eliminační) se zpětnou regulační vazbou. A právě tato zpětná vazba vysvětluje, proč nejsou některé nemoci somaticky identifikovány, ale mají jen klinický projev bez laboratorního výsledku. Pochopitelně laboratorní korelace existuje, ale 95 % lékařů ji nevyšetří a považuje pacienta za hypochondra.

INFARKT VYVOLÁ I PSYCHIKA

Nervový systém představuje hlavní řídicí a integrující soustavu živého organismu a je přímo vázaný na pocity a psychický stav. Specifické nervové vzruchy lze registrovat jako elektrické děje, které ovlivňují například homeopatikum nebo bylinný extrakt. Vzájemná molekulová komunikace mezi centrální nervovou soustavou (CNS) a imunitním systémem pak jasně poukazuje na existenci komplementární výbavy v CNS a imunitním systému. Tato výbava tvoří molekulární základy dvousměrné komunikace jak za fyziologických, tak patofyziologických podmínek.
Informačními molekulami mohou být neurotransmitery, cytokiny, chemokiny a neuropeptidy. Pokud se nám podaří podat správnou bylinu ve správný čas a vhodným způsobem, pak jsme schopni vyvolat produkci daného neuropeptidu a ovlivnit tak reakci organismu směrem k rovnováze, tedy homeostáze. Z banálních bolestí na hrudi proto může vzniknout infarkt myokardu, jestliže na něho hodně myslíme a jsme ve stresu. Pokud jsme ale v relaxaci a meditační fázi, produkujeme pozitivní neuropeptidy, které nedovolí imunitnímu systému, aby infarkt vyvolal. Nebo meditovat neumíme a daný neurotransmiter se vyrobí, aplikuje do těla pacienta a tím dostane organismus informaci, co má dělat pro dosažení rovnováhy.

DVOUSMĚRNÁ KOMUNIKACE

Poznání informačních molekul společných pro CNS (cytokiny, hormony, neuropeptidy) mimo neurotransmiterů přispívá k molekulárnímu důkazu dvousměrné komunikace mezi těmito systémy a regulace osy HPA čili hypotalamus - hypofýza - nadledviny. Základní mechanismus neuroendokrinních regulací (principy zpětné vazby) podrobně zkoumají lékaři, kteří se věnují neuroimunomodulaci a stresové reakci (reiki, homeopatie, akupunktura, jóga).
V USA (Kalifornie, Nové Mexiko) a Švýcarsku existují pracoviště, které již tyto neurotransmitery dokáží vyrobit a léčí jimi celou řadu závažných autoimunitních onemocnění, jako jsou únavový syndrom, perniciózní anémie (zhoubná chudokrevnost), sklerodermie (onemocnění kůže a někdy i vnitřních orgánů), systematický lupus atd.


Stres si vysvětlujeme jako nespecifickou, stereotypně nastávající reakci organismu na zátěžové vlivy (stresory). Stresová odpověď má tři fáze: poplachovou, kdy se zvyšuje sekrece kortisolu, adaptační, která představuje maximální odolnost vůči zátěži, a fázi vyčerpání, je-li zatížení nadměrné.
Jen pro úplnost, k hormonálním stresovým reakcím patří vyplavení vasopresinu a pokles sekrece gonadotropinů.

Komunikace mozku s imunitním systémem však stále není přesně objasněna. Je jen otázkou času, kdy se prokáže mechanismus tohoto spojení a definitivně se sloučí alternativní a vědecká medicína do jednoho pojmu.

MUDr. Jan ŠULA

Foto Ludmila ŠKRABÁKOVÁ

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

To zní zajímavě, není to ale až moc překombinovaný? :)
Katka  |  13.10.2018 23:45

jako každá stupidní reklama.
je  |  13.10.2018 23:56

Vůbec ne :) každý podporuje něco a dohromady to posiluje perfektně...
Eliska  |  14.10.2018 10:02

Zajímavý to je, co nějaký porovnání s jinými vitamíny?
Katka  |  17.10.2018 23:47

porovnání úplně nevím, ale tady je recenze...
Eliska  |  21.10.2018 22:27

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *