Hlavní příznaky očních onemocnění

Stanovení konečné diagnózy na základě zhodnocení celého souhrnu příznaků a podrobného vyšetření necháme samozřejmě na lékaři - specialistovi. Měli bychom však vědět, kdy je lékaře třeba bez otálení vyhledat, abychom sami u sebe či svých blízkých nepřehlédli varující příznaky a nezanedbali vážné onemocnění. Jeho léčba se pak stává mnohem obtížnější anebo dokonce není možná vůbec.

Bolest oka nebo jeho okolí

Tento velice běžný příznak může doprovázet jakýkoliv zánět oka a jeho pomocných orgánů, nebo glaukom. Do oka či jeho okolí mohou vystřelovat bolesti vycházející do krční páteře. Bolesti typicky lokalizované za očima bývají v počátečních stadiích chřipkového onemocnění.

Světloplachost

Je jednou z nejobecnějších očních svízelí, která se u přecitlivělých jedinců může vyskytovat i bez zjevné příčiny. Bývá přítomna u poranění a jiných povrchních onemocnění rohovky, u zánětu duhovky, případně i zánětu spojivek. Někdy se vyskytne v počátečních stadiích šedého zákalu.

Slzení

Doprovází podobně jako zčervenání téměř jakékoliv podráždění oka z nejrůznějších příčin (např. výpary z krájené cibule). Výrazně nadměrné slzení může být způsobeno alergií, překážkou v odvodných slzných cestách či ochablostí dolních víček.

Zarudnutí oka či jeho okolí

Zčervenáním reaguje oko na podráždění prakticky jakoukoliv škodlivinou, ať fyzikálního či chemického charakteru. Běžně jsou to prach, vítr, drobná povrchní poranění spojivky a rohovky, ultrafialové záření, chlorovaná voda, mýdlo, kosmetické přípravky atd. Někdy stačí jen pláč či probdělá noc. Všechny tyto příčiny působí překrvení jen přechodné, které obvykle během několika hodin vymizí. U přetrvávajícího zarudnutí bývají nejčastější příčinou záněty spojivek, duhovky nebo bělimy. Může se vyskytnout též u glaukomu.

Zarudnutí víček a okolí má podobné příčiny jako překrvení oka, víčka však sama o sobě také snadno a často otékají. Příčinu mohou být záněty mazových žlázek známé jako ječné a vlčí zrno, nezřídka můžeme pozorovat počínající abces na víčku např. po kosmetické úpravě obočí (trhání obočí pinzetou) s následným zanesením infekce do rány. Bledé otoky víček nebývají primárně způsobené očními chorobami, spíše mohou ukazovat na některou celkovou chorobu (např. ledvin).

Pokles vidění

Nejasné vidění bývá způsobeno obvykle některou z refrakčních vad, tj. krátkozrakost, dalekozrakostí či astigmatismem. Je též charakteristické pro různá onemocnění rohovky (např. u virových či jiných zánětů) či její poranění. Pomalu se zhoršující vidění je typické pro zrající šedý zákal. Postupně klesající schopnost vidění na blízko i přes zvyšující se dioptrickou sílu brýlových skel bývá hlavním příznakem postižení centrální oblasti sítnice senilní makulární degenerací. Náhle vzniklé zamlžení vidění (většinou spojené s bolestí) může být u glaukomu.

U poruch krevního zásobení zrakového nervu či sítnice, po úrazu, při krvácení do nitra oka (např. při odchlípení sítnice) může nastat náhlá ztráta vidění, většinou jednoho oka. U těchto náhlých příhod je efektivnost případné léčby závislá na včasnosti jejího zahájení. A v takovémto případě byste měli vyhledat očního lékaře co nejdříve.

Plovoucí "mušky, saze, pavučinky"

Drobné tmavé tečky, shluky či pavučinky a síťky vznášející se před okem a občas i překážející vidění, než opět odplavou, obvykle neznamenají žádný vážný problém. Výraznější a lépe pozorovatelné jsou při pohledu na světlou plochu. Jejich přítomnost a intenzita jsou značně variabilní, někdy jsou téměř nepostřehnutelné, jindy dosti obtěžující.
Jejich příčinou jsou změny sklivce, související s jeho stárnutím nebo degenerací. Sklivec se s věkem lehce rozvlákňuje a svrašťuje. Stejné změny se dějí u očí krátkozrakých a očí po operaci šedého zákalu. To způsobí odloučení sklivce od sítnice a vznik drobných plovoucích zákalů, které vrhají na sítnici stíny. My je vnímáme jako drobné tmavé tečky vznášející se v zorném poli jakoby před okem.

Přestože jsou sklivcové zákaly mnohdy značně obtěžující, v naprosté většině neznamenají nic vážného. Výjimku tvoří případy, kdy se zákaly objeví náhle a větší míře. Tehdy může být jejich příčinou drobné krvácení do sklivce, související se vznikem sítnicové trhliny. I když se zpravidla jedná o banální záležitost, doporučujeme po vzniku výše popsaných příznaků návštěvu u očního lékaře, který posoudí stav oka a současně vyloučí možné poškození sítnice.

Světelné vjemy: blesky, jiskření

Tyto jasné světelné fenomény jako záblesky, jiskření či blikání, se obvykle objevují někde v periferii vidění, mohou být prvními příznaky sítnicových trhlin a odchlípení sítnice, někdy ale jen doprovodným příznakem sítnicových a sklivcových degenerací. Světelné vjemy se mohou objevit i jako následek otřesu sklivce při uhození do oka či prudkém úderu ho hlavy ("vidět hvězdičky"). Různě intenzivní záblesky a jiskry se mohou objevovat a opět střídavě mizet ještě několik týdnů poté, co u stárnoucího sklivce došlo k jeho odloučení od sítnice. Je to jev dosti běžný ve věku nad 40 let a podobně jako samotné sklivcové zákalky v drtivé většině případů neznamená žádné vážné poškození oka. Jestliže jsou však v řídkých případech světelné vjemy spojeny s větším počtem nových plovoucích zákalů, anebo dokonce i se zatemňující se částí zorného pole, je namístě okamžité vyšetření vaším očním lékařem, aby zjistil, zda nedošlo k odchlípení sítnice.

Autor: Stanislav Meyer
Literatura: Šárka Pitrová a kolektiv, Chraňte svůj zrak, GRADA AVICENUM, PRAHA 1993
Převzato ze serveru: www.ocnioptika.cz