Faktory provokující záchvat migrény

6.3.2012 00:01
Zdraví

Odedávna je známo, že některé zevní i vnitřní podněty mohou vyprovokovat vznik migrenózních záchvatů. Již starověký řecký lékař Aeginata se zmiňuje ve svých dílech o takových podnětech, mezi něž řadil hluk, výkřiky, prudké světlo, silně vonící látky a pití vína.

Než začneme probírat nejčastější provokační podně­ty, je třeba připomenout, že reakce na ně bývá opožděná a projevuje se v průběhu několika až mnoha hodin.

Na prvním místě je nutno uvést stres, který dokáže záchvat bolesti vyvolat velmi spolehlivě.

Dále jsou to nepříjemné emocionální prožitky. Bohužel však ni­koliv jen sama emocionální tenze, ale i po ní nastupují­cí relaxace, může být vyvolávajícím podnětem. U ně­kterých pacientů nemusí být emoce pouze negativní, ale mohou reagovat záchvatem i na citové prožitky pozitiv­ního rázu (zdařilý výlet, přátelská schůzka apod.). Jsou popsány i případy provokace záchvatu orgasmem.

Mnoho pacientů si stěžuje na vliv změn počasí. Uva­žuje se o změnách atmosférického tlaku vzduchu, o změnách vlhkosti vzduchu, vzestupu teploty a hlavně množství kladných iontů v atmosféře. Dále se uplat­ňuje působení teplých větrů, které vznikají v horských a podhorských oblastech. Není dosud přesně známo, které z těchto klimatických faktorů mají opravdu zá­sadní vliv na migrenózní záchvaty. Naopak je prokázá­no, že nadměrné slunění tento vliv má.

Souvislost záchvatů migrény s nepravidelným spánkem pozoruje mnoho nemocných. Pochopitelné je nevyspání, zvláště opakované, stejně však může působit i nadměrně dlouhý spánek. Ten je zřejmě důvodem, proč mají někteří nemocní záchvaty hlavně v neděli, kdy si dopřejí delší spaní. U jiných pacientů je provokačním faktorem zřejmě spánek sám, neboť jejich záchvaty za­čínají výhradně v noci.

Asi čtvrtina nemocných váže vznik záchvatů na poži­tí určitých potravin. Nejčastěji tyto potraviny obsahují tyramin, fenyletylamin, nitráty a nitrity, glutamát, kofein, etanol a histamin. Z konkrétních potravin se na prvním místě uvádí čokoláda (obsahuje fenyletylamin), ostré aromatické a „uleželé“ sýry - např. Cedar, parmezán, ca­membert, roquefort, pivní sýry. Doporučuje se vyhýbat se konzervovaným a nakládaným masům, drůbežím já­trům, salámům a párkům, ale u některých pacientů i mléku a mléčným výrobkům. Anglická lékařka Daltonová popsala případ muže, který trpěl záchvaty migré­ny výlučně po požití mléčných výrobků. Po jejich od­stranění z jídelníčku neměl jediný záchvat po dobu tří let, dokud nesnědl lahvičku jogurtu. Ještě týž den se pak dostavil těžký migrenózní záchvat.

Prakticky všechny alkoholické nápojemohou vyvolat záchvat, ale nejsilnější schopnost má prý červené a portské víno. Mechanismus působení uvedených potravin není zcela jasný, původní názor, že jde o potravinovou alergii, je nyní již překonán. Rovněž ne všichni autoři akceptují názor na význam alimentárních faktorů při vyvolání záchvatu. Vypozoruje-li však pacient potraviny, které mu zá­chvat vyvolávají, může jejich spotřebu zcela vyloučit či alespoň omezit, a snížit tak četnost svých záchvatů.

Mnozí pacienti vypozorovali, že dlouhé setrvávání „na lačno“ nebo hladověnínapomáhá vzniku záchva­tů. Osoby trpící migrénou by neměly zanedbávat pravidelnou životosprávu a dodržovat pravidelné přestávky mezi jídly.

Dalšími vyvolávajícími faktory mohou být: ostré sil­né světlo, eventuálně blikající či pohybující se, ostré, nepříjemné zápachy a dlouhotrvající hluk - typicky např. zábava na diskotéce.

U někoho může být vyvolávajícím faktorem sledová­ní televize či práce s počítačem.

 Uplatňuje se též zvýše­né zatížení vestibulárního aparátu (dlouhá jízda vla­kem, autem, cestování letadlem, lodí i houpání na houpačkách a točivé tance).

Z vyvolávajících léků jsou nejčastější perorální kontraceptiva.

Výše uvedené faktory však nemusí mít význam u každé­ho nemocného. Zatímco u jednoho může určitý faktor pravidelně záchvat vyvolat, druzí mohou být k jeho půso­bení zcela odolní. Znalost těchto provokujících podnětů pro pacienta je však nezbytná. Lékař by měl vést pacienta k tomu, aby se pokusil vysledovat provokační momenty svých záchvatů a mohl se jim tak vyhnout. Je nutné paci­entům zdůraznit, že záchvat se neobjeví bezprostředně po působení nějaké příčiny, ale mnohdy až do 24 hodin.

Zdroj: Migréna- minimum pro praxi, nakladatelství Triton

Související produkty

Přidat komentář

 
* *