Domácí ošetřovatelská péče je stále více žádaná

6.10.2010 00:00
Zdraví

Během první poloviny 21. století lze očekávat výrazné prodloužení délky života obyvatelstva. V roce 2035 bude téměř čtvrtina národa starší 65 let*). To s sebou ponese nejenom zvýšené náklady a nároky na zdravotní a sociální péči, ale také vyšší nároky na pomoc blízkých a rodiny.

 

Problematika ošetřovatelství v domácí péči je téma, se kterým se dostává do kontaktu čím dál tím větší skupina lidí. Mladé generace se musí postarat o své rodiče nebo prarodiče a mnohdy se buď nemají, nebo nevědí na koho obrátit. „Patříme mezi národy s nejrychleji stárnoucí populací v rámci evropských zemí a dá se proto očekávat, že bude přibývat těch, kteří i v pokročilém věku chtějí žít plnohodnotně a tam, kde jsou zvyklí, tedy v domácím prostředí,“ upřesňuje prim. MUDr. Iva Holmerová, PhD. z České gerontologické společnosti a České alzheimerovské společnosti.

Způsob poskytování péče v České republice

Nejčastější způsob poskytování péče je v České republice péče v domácnosti s výrazným podílem ošetřovatelské péče, poskytované jak prostřednictvím kvalifikovaných agentur, tak rodinnými příslušníky. „Odborné prameny uvádějí, že cca 80% starších lidí, kteří potřebují péči, je ošetřováno v domácím prostředí,“ upřesňuje Iva Holmerová a dodává: „na rozdíl od některých jiných zemí ale u nás stále chybí dostatek informací o službách i o tom jak pečovat. Tradičně zaměřujeme pozornost spíše na služby v institucích., Ve Skandinávii mají spočítáno, že se vyplatí celý systém založit na podpoře péče v rodině, podpoře pečujících, adaptaci domácího prostředí, eventuálně poskytnutí všech možných pomůcek, které jsou k péči potřebné.“

Medicína dlouhodobé péče

Na rozdíl od akutní medicíny, která je u nás na velmi dobré úrovni, se na medicínu dlouhodobé péče zapomíná. Tento obor, který v některých zemích již existuje, napomáhá zlepšit kvalitu péče o pacienty, kteří mají chronické potřeby, a i o ty, kteří žijí v zařízeních sociálních služeb. „V České republice se jedná o nový lékařský obor a bude nástavbovou specializací jako roční certifikovaný kurz pro všechny klinické pracovníky, kteří pracují na lůžkách či v zařízeních dlouhodobé péče, a také jako konziliáři v pobytových sociálních zařízeních“ upřesňuje dále Iva Holmerová.

Čemu se věnuje geriatrie?

„Geriatrie je lékařský obor, který na rozdíl od ostatních oborů neřeší pouze jeden akutní problém, ale komplexně řeší i další významné geriatrické syndromy (kognitivní deficit, instabilita, zhoršení soběstačnosti, inkontinence a podobně). V současné se Česká gerontologická společnost snaží o prosazení a rozvoj akutní geriatrie. Možná si ani neuvědomujeme, že v této oblasti má Česká republika světový primát - v Praze vznikla již ve dvacátých letech minulého století první geriatrická klinika. Na tuto tradici a prozíravost našich předků bychom měli navázat právě rozvojem moderní geriatrie,“ dodává k situaci v ČR Iva Holmerová.

K rozšíření informací o této problematice přispělo nedávné vydání informační brožurky pro osoby s inkontinencí, jež je volně distribuovaná lékárnám, praktickým lékařům a sociálním pracovníkům na geriatrických odděleních. „O brožurku je samozřejmě možné požádat i na našich webových stránkách www.hartmann.cz. V těchto dnech budou navíc inovovány webové stránky www.moliklub.cz, kde mohou zájemci zdarma žádat o vzorky produktů na řešení problematiky inkontinence.,“ dodává Věra Husáková ze společnosti HARTMANN-RICO.

Je rozdíl mezi domácí péčí a pečovatelskou službou?

Přestože agentury domácí péče jako takové u nás začaly vznikat již v 90. letech, stále jich je pouze 583 v celé republice. „Ať je dvacet let dlouhá nebo krátká doba, neustále se při komunikaci s lékaři setkáváme s oslovením „paní pečovatelko“. Což je problém, protože rozdíl mezi domácí péčí a pečovatelskou službou je opravdu veliký,“ říká o problematice Mgr. Bohumila Hajšmanová z agentury domácí péče Domovinka.

Domácí péče i pečovatelská služba jsou úzce spolupracující instituce, avšak stále to jsou dvě různá zařízení, která jsou hrazena jiným způsobem, a která u jejich klientů provádějí rozdílné výkony. Domácí péče spadá pod Ministerstvo zdravotnictví, pracují zde všeobecné sestry a fyzioterapeutky, které mají minimálně středoškolské vzdělání a provádějí odborné výkony, jako jsou například převazy ran, odběry krve, aplikace injekcí apod. Pokud domácí péči předepíše“ praktický lékař nebo ošetřující lékař v době hospitalizace, je plně hrazena ze zdravotního pojištění. Naopak pečovatelská služba spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Zde fungují pečovatelky, které musí splňovat jiná kriteria na vzdělání. Mohou mít pouze základní vzdělání, musí však projít rekvalifikačním kurzem. Zajišťují nákupy, stravování, úklid, procházky, návštěvy u lékaře, pomoc při osobní hygieně, apod. Jsou to tudíž nezdravotnické výkony a klienti (pacienti) si je hradí sami.

„Praktický lékař může doporučit agenturu domácí péče, se kterou spolupracuje. Klient (pacient) si ji ale může zvolit sám (doporučení známých, zkušenost z rodiny apod.), praktický lékař však rozhoduje o rozsahu péče, která může být až 3 hodiny denně, podle zdravotního stavu nemocného,“ popisuje Bohumila Hajšmanová.

Máme dostatek agentur domácí péče a pečovatelských služeb?

„Poptávka po domácí péči je obecně mnohem vyšší než nabídka agentur,“ přibližuje Bc. Irena Pejznochová z České asociace sester. Podobné je to i u pečovatelských služeb. Přesto nelze využít rostoucí nezaměstnanosti k napravení tohoto stavu. Podle zákona 108/2006 Sb. musí každý pracovník sociálních služeb splnit požadavky Ministerstva práce a sociálních věcí týkající se odpovídajícího vzdělání, což prakticky znamená kurz, který tvoří minimálně 110 hodin výuky a 40 hodin praxe. Až po splnění těchto podmínek je možné získat certifikát, jenž opravňuje k práci pečovatele nebo pečovatelky. U agentur domácí péče musí mít pracovník ze zákona vzdělání všeobecné sestry a osvědčení o registraci, že může pracovat samostatně, bez odborného dohledu. Novým trendem je také certifikace agentur domácí péče, která je zárukou kvality. Jako první v České republice získala tento certifikát Agentura domácí péče Domovinka z Plzně. „Certifikace má za účel především zprůhlednit kvalitu služeb odváděných jednotlivými agenturami domácí péče, které se v praxi mohou diametrálně lišit,“ upřesňuje Bohumila Hajšmanová.

Jakou roli v domácí péči hraje rodina?

Čekací lhůty na umístění do domu s pečovatelskou službou nebo do domova pro seniory mohou dosáhnout i několika měsíců a ne vždy se na všechny žadatele o institucionální péči dostane. Tato situace se může pro mnoho rodin stát značným problémem, se kterým je nutno počítat. Senior, který se nedostane do průběžné péče v profesionálním zařízení, se totiž díky svému zdravotnímu stavu může stát plně závislým na domácí péči a pomoci rodiny prakticky ze dne na den. Pomoc ze strany třetích osob navíc často přijímá s nedůvěrou a mnohdy i zcela odmítá. Vzhledem ke zvyšujícímu se věkovému průměru obyvatelstva je nutné do budoucna veřejnost a mladé generace více informovat o seniorech, o problémech stáří a o případné pomoci ze strany nejbližších, která je tou nejspolehlivější a nejpotřebnější.

Přidat komentář

 
* *