Dlouhodobá nespavost je nemoc

5.1.2010 00:00
Zdraví

Co pro kvalitu života znamená osvěžující spánek, to obvykle člověk pozná, až když jej ztratí. Tato zkušenost je však stále častější. Až příliš mnoho lidí začalo spánek považovat za cosi, co zdržuje od práce, případně od zábavy. Během několika málo generací se průměrná doba spánku výrazně zkrátila. Chceme stíhat více, než je možné a daní za to je spánkový dluh. Velmi často se pak dostáváme do situace, kdy spát nedokážeme, i když už bychom to pro svůj odpočinek potřebovali.

Na základě nedávno provedeného průzkumu se uvádí, že tři čtvrtiny dospělých obyvatel České republiky měly během uplynulých 12 měsíců problémy se spánkem. Kromě neustále se zrychlujícího životního stylu k tomu přispívá i nejistota spojená s hospodářskou krizí. Téměř čtvrtina českých žen připouští, že současné ekonomické klima zhoršilo kvalitu jejich spánku. Závažnou nespavostí pak trpí ve vyspělých zemích deset procent populace. Bezprostředními důsledky probdělých nocí jsou snížená výkonnost, nesoustředěnost či denní ospalost. Neméně závažné jsou však následky, které se objevují až v delším časovém horizontu. Přibývají důkazy o tom, že nedostatek spánku vede k  poruchám imunity a zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, duševních nemocí a také nádorových onemocnění. I proto je třeba na chronickou nespavost pohlížet nikoli jako na nutnou daň současnému způsobu života, ale jako na nemoc. Včasná diagnostika a léčba narušeného spánku je mimořádně důležitou součástí preventivní medicíny.

NESPAVOST MÁ LÉČIT LÉKAŘ

Tou dobrou zprávou je, že nespavost se dá léčit. Je však nutné vyhledat lékaře. Pomoci může praktický lékař, touto problematikou se dále zabývají neurologové a psychiatři. Význam spánku pro naše zdraví potvrdil v minulosti také vznik České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu. Společnost spojuje lékaře z různých oborů, zejména neurology, psychiatry a pneumology. Postupně se rozšiřuje síť center pro léčbu poruch spánku a bdění, tam se však zaměřují především na velmi závažné či vzácné stavy a objednací doby do těchto center bývají v řádu několika měsíců. Pro člověka, kterého trápí nespavost, je klíčové najít lékaře, který problémy se spánkem nebagatelizuje. Takové podcenění může mít podobu věty: ?To víte, dneska špatně spí každý, tak se dospíte o víkendu?. Může to ale také vypadat tak, že lékař napíše předpis na hypnotikum, aniž by se nějak podrobněji zajímal o charakter pacientových potíží. Spoléhat na jednoduché řešení v podobě pilulky však nelze. Dosud používané léky na spaní jsou široce rozšířenou lékovou skupinou, rozhodně se ale nedá říci, že jsou skupinou za všech okolností bezpečnou, mají totiž svá rizika, a to zejména při dlouhodobém užívání. Hledání ideálního hypnotika donedávna připomínalo úsilí o nalezení kamene mudrců. Mělo by jít o látku, která navozuje spánek rychle, udrží jej po celé požadované období, zachovává přirozený charakter spánku a její účinek po probuzení rychle odezní. neměla by ovlivňovat psychomotorické funkce během dne, a neměla by způsobovat tzv. toleranci (tímto slovem lékaři označují  potřebu u některých léků po nějaké době zvyšovat dávku, protože ta původní už nestačí) ani závislost při opakovaném podávání, náhlé vysazení by nemělo způsobit abstinenční příznaky. Všechny dosud dostupné léky měly celou řadu vlastností, které je od tohoto ideálu vzdalovaly. Proto léčba nespavosti v reálném životě dosud mnohdy připomíná pověstné vytloukání klínu klínem.


LÉKY NA SPANÍ V MODERNÍ HISTORII

První generaci léků na spaní tvořily tzv. barbituráty. Ty přišly do praxe už ve dvacátých letech minulého století. Závislost na ně vznikala snadno a rychle. Velmi těžko se u nich určovala léčebná dávka, ve vysokých dávkách byly nebezpečné. Často vstupovaly do interakce s jinými léky, což mohlo vyvolat nečekané zdravotní potíže. Kromě mnoha dalších nežádoucích účinků tyto látky silně tlumily dechové centrum a jejich podávání mohlo vyústit v hluboké bezvědomí. Některé tyto přípravky jsou ještě dnes ojediněle využívány v léčbě epilepsie nebo v anesteziologii, ale v terapii nespavosti už místo nemají.

Další skupinou jsou benzodiazepiny, tzv. hypnotika druhé generace. Ty jsou sice ještě stále široce používané, také u nich ale pomalu začíná převládat názor, že jejich přínos je menší než rizika. Zvláště u seniorů vedou ke stavům zmatenosti, a pak s sebou přinášejí i nebezpečí úrazu při nočním probuzení. Zesilují účinek alkoholu. Zcela reálně u nich hrozí rozvoj závislosti ? toto riziko roste spolu s délkou podávání. Pokud se tyto léky vysadí, mnoho pacientů pociťuje příznaky z odnětí, odborně označované jako rebound insomnie (znovuvzplanutí nespavosti). To znamená, že se nespavost může objevit ve stejné, nebo dokonce ještě větší míře, než před léčbou. U všech benzodiazepinů se také postupně rozvíjí tolerance ? k žádanému účinku je zapotřebí stále vyšší dávky. Benzodiazepiny tlumí dýchání. Riziko útlumu dýchacího systému je ještě větší při kombinaci s dalšími látkami tlumícími funkci CNS (centrální nervové soustavy), především s alkoholem.
Poměrně častým, a v praxi stále opomíjeným problémem, je tzv. spánková apnoe ? stav, kdy ve spánku člověk až na několik desítek sekund přestává dýchat. Ani zde by benzodiazepiny neměly být používány, protože zvyšují frekvenci těchto pauz a prohlubují jejich intenzitu.

Třetí generací léků na spaní jsou pak tzv. Z-hypnotika. Tyto léky jsou určené především k léčbě špatného usínání nebo k usnadnění usnutí po nočním probuzení. Od Z - hypnotik odborníci očekávali, že nebudou mít nevýhody benzodiazepinů, a zejména že nebudou způsobovat závislost. Praxe ukázala, že sice jde o léky bezpečnější, nicméně zmíněná rizika u nich nezmizela, jen jejich výskyt se o něco snížil. Závislost na Z-hypnotikách je smutnou realitou, potvrzuje docent Ján Praško z Psychiatrické kliniky fakultní nemocnice Olomouc.

ZÁVISLOST NA HYPNOTIKÁCH

Závislost na hypnotikách může vypadat jen tak, že už vám na noc nestačí jedna tableta, ale musíte si jich vzít několik. Závislost však může dojít tak daleko, že lék už pak neužíváte k tomu, abyste usnuli, ale abyste vůbec byli schopni fungovat ve dne. Co to znamená, když takový konzument prášků na spaní navíc denně řídí auto, asi nemusíme rozvádět. Zbavit se závislosti na hypnotikách není vůbec snadné. Už jen první krok ? přiznat si, že se bez prášků na spaní už nedokážu obejít ? je obtížný. Špičkoví specialisté na léčbu nespavosti však dokážou pomoci i při léčbě závislosti. Vyžaduje to velké odhodlání a čas, ale pomoc je účinná a nakonec vede i k vyléčení nespavosti.

 

HYPNOTIKA A PŘIROZENÝ SPANEK

Spánek navozený dosud dostupnými hypnotiky není zcela totožný s fyziologickým spánkem. Otupělost, kterou tyto léky způsobují, může přetrvávat i ráno a člověk se cítí nevyspalý, přestože strávil celou noc v posteli. Někdy tato ospalost přetrvává během dne, což vede k nízké výkonnosti, ale třeba také k dopravním nehodám. Kvůli poruchám paměti způsobenými hypnotiky si někdy pacienti neuvědomují, co dělali v noci ? že například měli sexuální styk, jedli nebo že dokonce řídili auto. Z těchto i dalších důvodů se až na výjimky nedoporučuje podávat tyto přípravky déle než čtyři týdny.

SPOTŘEBA HYPNOTIK V ČR

Přes všechna zmíněná úskalí představují léky na spaní jedny z nejčastěji předepisovaných medikamentů. Měsíčně se za ně vynaloží v České republice přibližně 20 milionů korun (z toho cca 80 % za Z-hypnotika a cca 7 % za benzodiazepiny). K tomu je nutné připočíst dalších 12 milionů korun vynaložených na benzodiazepiny, předepsané na ovlivnění úzkosti. Za takovou položkou na receptu je ale také mnohdy snaha pozitivně ovlivnit narušený spánek. Jako přípravek na terapii úzkosti jsou totiž benzodiazepiny hrazeny z veřejného pojištění, jako hypnotikum nikoli. Alarmující je, že roste spotřeba velkých balení po 100 tabletách, která jsou primárně určena jen pro lůžková zařízení. Na pováženou je to proto, že tato spotřeba nestoupá v nemocničních lékárnách, ale v lékárnách veřejných, kupují si je tedy běžní zákazníci pro svou individuální potřebu.

CÍLEM LÉČBY JE OBNOVA PŘIROZENÉHO RYTMU SPÁNKU A BDĚNÍ

Hlavním cílem léčby nespavosti by mělo být obnovení přirozeného spánkového rytmu. K tomu může pomoci dodržování pravidel spánkové hygieny a moderní psychoterapie, která je však během na dlouhou trať a ne pro každého je tato forma vhodná. Klasická hypnotika mohou bludný kruh stresu a nespavosti na čas přetnout, ale měla by být používána skutečně jen krátkodobě, jinak hrozí rozvoj závislosti.

NOVINKY V LÉČBĚ

Novou volbou jsou tzv. hypnotika čtvrté generace, na něž závislost nevzniká. Díky modernímu výzkumu léčiv vstupuje do praxe například melatonin. Jde o látku tělu vlastní, která má velký význam pro synchronizaci vnitřních hodin organismu s vnějším prostředím. Přispívá tím k fyziologickému střídání spánku a bdění. Melatonin přirozeně vzniká v mozku po setmění a jeho produkce vyhasíná s denním světlem. To znamená, že náš vlastní melatonin velmi citlivě reaguje na světlo. Ranní světlo, nejlépe sluneční, rychle sníží hladinu této látky a současně velmi přesně nastaví naše vnitřní biologické hodiny, to vše posiluje přirozené střídání bdění a spánku. Naopak práce v pozdních večerních hodinách a současný pobyt v silně osvětlených prostorách může noční vylučování melatoninu omezit a narušit tak přirozenou tendenci ke spánku. Vlastní tvorba melatoninu však kromě toho poměrně rychle klesá s věkem, například lidé kolem čtyřicítky ho vytvoří téměř o pětinu méně než osoby ve věku kolem třicítky, lidé nad padesát let již téměř o polovinu méně. Proto také výskyt nespavosti ve vyšších věkových skupinách roste. Nové léky na spaní, tzv. melatoninová hypnotika, mohou proto narušený spánek vrátit do normálního, přirozeného stavu. Navíc jsou bezpečnější, než dosud používaná hypnotika ze skupiny barbiturátů, benzodiazepinů a Z-hypnotik, potvrzují to i nejnovější klinické studie.

Léčba nespavosti je záležitost komplexní a měla by být každému pacientovi ušita na míru. Je třeba pátrat po příčinách nespavosti a hledat takové postupy, které nemocnému cíleně a účinně pomohou obnovit přirozený rytmus spánku a bdění. Proto se velmi doporučuje navštívit lékaře a poradit se s ním. Nakonec léky na spaní, včetně hypnotik čtvrté generace, může ze stejného důvodu předepsat na recept pouze lékař.

Zdroj: www.dobry-spanek.cz

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

hledám dárkyni vajíček, absolvuji IVF a nemám dostatek vajíček. Je mi...
Mari  |  21.2.2010 08:48

Nespavost mě trápí od puberty, tedy více než 20 let. Co já se...
Lucrezia  |  27.1.2011 07:20

...jsou návykové.
oprava  |  27.1.2011 07:20

A kolik let tedy trva?Mam uplne stejny problem..
Lalalala  |  11.12.2012 06:30

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *