Čajová kultura v Čechách

16.11.2001 00:00
Zdraví

Také jste si toho všimli? V mnoha městech naší republiky si můžete zajít posedět do nějaké té "dobré" čajovny. V samotné Praze je jich přehršle. A když vejdete dovnitř, něco je jinak.

Kdykoliv jsem zavedl jakéhokoliv svého přítele cizince do jakékoliv čajovny, vždy byl unešen a říkal, že u nich nic takového nemají. Je "čajová kultura", jejíhož vzniku jsme všichni žijícími svědky, novým fenoménem, počátkem něčeho jiného, alternativního, i co se týče obvyklé možnosti zajít si někam sednout (tedy do restaurace, kavárny, hospůdky, vinárny, baru, automatu, jídelny)? V čem jsou čajovny jiné? Čeho jsou alternativou?

Mám k čaji hodně blízko, i ve spojení s cestou za duchovností. Celá 70. léta jsem ho po litrech pil, a později i dovážel z Polska ? vždy, když jsem se vracel ze zenového soustředění, jsem v batohu měl několik balíčků kvalitního indického nebo čínského zeleného čaje. Když jsem se pak v roce 1979 vrátil po dvou měsících z Japonska, přivezl jsem si, kromě zážitků z nepřeberného množství různých druhů čajů a účasti na několika čajových obřadech i několik vzduchotěsně uschovaných vzorků kvalitního japonského čaje, kterým jsem pak občas překvapoval vzácné hosty.

Možná jste také na ČT 2 shlédli dokument brněnské televize Čajová kultura v Čechách. On to na rozdíl od tvrzení dramaturga byl dokument spíše o lidech, kteří si o víkendech v noci bubnují u ohníčku a brzy ráno rituálně dělají a pijí v přírodě čaj. Požádali mne o několik shrnujících komentářů (které se mnou natočili v exteriéru, např. u stromu v poli při východu slunce nedaleko Opavy, u jezírka ve skalách při západu slunce, na břehu Labe atd). Jenže potom, jako obvykle, režisér a střihač zaúřadovali, a tak na konci divák neslyšel pointu jednoho mého vstupu.

V rámci snahy upozornit na to, že tady nejde ani tak o bubnování nebo fenomén čajoven, ale o posun další generace ke kvalitě, jsem totiž na závěr vyprávěl o svém vlastním, čajovém objevu kvality.

V dětství jsem pil čaj gruzínský, v sítku 10x přelouhovávaný - dokud to barvilo, tak tomu máma říkala čaj. V Japonsku jsem pak měl to štěstí, že jsem pil nejlepší odrůdy čerstvého japonského zeleného čaje, a ten rozdíl přirovnávám, jako když člověk z Trabanta přesedne do Mercedesu s automatickou převodovkou. V Číně se dlouhá staletí pravidelně pořádaly, a já doufám že ještě pořádají, soutěže v pití čaje. Je dochován záznam, že vítěz takové soutěže kdysi prohlásil: "Ten čaj je z prvních a druhých lístků sedmileté rostliny toho a toho druhu, pěstované na severním svahu a té a té půdě v té a té provincii, byl fermentovaný tak a tak a balený tak a tak, a voda byla nabrána na horním toku potůčku v té a té provincii a tři dny stála v kameninovém džbánu."

Ve všech třech případech tedy nejde o nic jiného, než o doušek čaje. Kvalita toho vjemu je ale diametrálně rozdílná. Zatímco my jsme tady, ne vlastní vinou, v nevědomí pili desetkrát přelouhovaný odvar toho, co se jmenuje čaj, až transcendentální vjemy zkušeného milovníka čaje ze středověké Číny jsou nesrovnatelně hlubinnější, poetičtější, lidštější. Kvalita doušku čaje (života), to je, oč tu běží.

Přitom když to dokáže nějaký Číňan, tak to přece zvládne každý člověk na světě, rozhodne-li se a pracuje-li na tom.

Co je tedy základem onoho zvláštního čajového fenoménu? Co nás čeká v každé "dobré" čajovně?

Když jsem se na to začal přátel i náhodných známých ptát, první věc, kterou zmínili, byl smysl čajoven: jsou prý pro duchovnější lidi. A později upřesnili: čajovny jsou pro lidi, kteří smýšlejí jinak. A je tam pohoda. I když je plno, i když zní hudba, v té správné, dobré čajovně vždy panuje jakýsi klid. Nespěchá se tam. A co je nejdůležitější, nikdo člověka nenutí k co nejrychlejší konzumaci. Čajovny poskytují intimitu, třeba tím, jak jsou zařízeny. Ale je tam vždy i méně světla, převládají příjemné vůně.

Co ještě symbolizuje "dobré" čajovny? Můžeme se tam letmo dotknout "východní kultury". Zjistíme, často s překvapením, že jiné kultury také fungují, a že náš způsob vidění světa není jen jeden jediný možný.

V čajovnách vždy zní velmi dobrá (etnická, pomalá hudba). Návštěvník tak (často s překvapením) zjistí, že existuje i jiná, než obvyklá hlučná a obtěžující zvuková kulisa. Že existuje jakási paralelní hudební kultura, existující nezávisle na mamutích distribučních společnostech, které konzumentům týden co týden vnucují jiné a stále stejné idoly. Pro mnohé mladé lidi je to často první kontakt s autentickou etnickou hudbou, např. s lichými rytmy či dvacetiminutovými skladbami.

V meditativnější atmosféře si pak lidé mohou buď nerušeně popovídat, nebo, je-li člověk sám, jen tak mlčet, aniž by měl pocit, že je trapný. Nikdo ho nevyhání. Je skutečným, váženým a obletovaným hostem.

Zvláště v dnešní, vůči drogám tak pokrytecké době, je důležitý i další aspekt: v čajovnách se nekouří. Naopak, vždy tam, kromě vůně čerstvého čaje, voní nějaké vonné tyčinky.

Pití čaje nám v dobrých čajovnách navíc částečně nahrazuje chybějící rituál v tom nejzákladnějším smyslu slova (vzpomeňte např. na zvonečky na přivolání obsluhy) a meditace. Čajovník nám přinese čaj s elegancí a úctou, nacvičeným a soustředěným pohybem pak nalévá první šálek z velké výšky, a my žasneme a vnímáme, že je to vždy malý, ale skutečný rituál. Vnímavějším pak dojde, že takto by mohla být rituálem a meditací každá soustředěná činnost.

Právě voňavá atmosféra pohostinnosti, klidu a míru, příjemné hudby a malých rituálů a meditací pak láká dokonce i ty, kteří čaj nepijí, ale přesto do čajoven chodí.

Udělejte si šálek dobrého čaje, a zkuste se pomalu a soustředěně začíst do článků a rozhovorů, jejichž společným námětem je čaj. Čaj, který se dá pít, meditovat, poslouchat, žít a v tomto případě dokonce i číst.

Zdroj: Baraka, V. Marek

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

O čajovnách je mnohem více stránek: http://www.cajovna.cz;...
Tomáš Marný  |  19.11.2001 15:55

Proč čajová kultura jen v Čechách? A co další území republiky?
Jan  |  14.2.2008 18:33

Zalez, Moraváku !!
 |  14.2.2008 23:34

Cítím to samé. Chodím do čajoven asi 15 let, a už si to nedovedu...
Petr  |  26.2.2010 22:07

Máš pravdu, čajovny u nás opravdu mají jedinečnou a hlubokou...
Shogun  |  16.7.2016 22:00

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *