Budeme přehodnocovat bludy duševně nemocných? - (volná úvaha)

14.8.2001 00:00
Zdraví

Aby lidský mozek fungoval, jak náleží, musí být jeho funkce integrované, nedotčené, do sebe zapadající, jako kolečka hodinového strojku. Pakliže dojde k poruše integrace, vzniká duševní porucha různé závažnosti.

Místo poruchy v integraci je pak místem nejkřehčím a leckdy vstupní branou vjemům, které jsou v dalším poruchově zpracované. Blud - neboli chorobné, nevyvratitelné, mylné přesvědčení, vzešlé z chorobných duševních předpokladů, nemocný mu bezvýhradně věří a takovéto bezvýhradné přesvědčení má chorobný vliv na jednání nemocného - vzniká u duševních nejtěžších chorob, u psychóz. Blud pronásledovanosti vzniká u schizofrenie a stavů podobných.

V každé učebnici psychiatrie má při popisu nemoci své pevné místo blud ozařování, poškozování paprsky vysílačů atp. Podle toho, jaké vědomosti z občanského života náš nemocný má a jaká informace vstupuje do chorého mozku, aby dala náplň bludu pronásledovatelnosti. Je však možné, že blud nemocného je chorobný výklad skutečného vjemu. (Na příklad nemocný pociťuje mravenčení v končetině při neurologické poruše a vyloží si toto mravenčení jako elektrizování "na dálku" a to elektrizování úkorné, spějící k jeho poškození či záhubě.)

Tímto úvodem chci dospět k rozpravě o dnes tolik diskutovaných geoanomálních místech. ( pozn. red.- lidově nazývaných geopatogenních zónách.)

Vzpomínám na pacienta S.Č., kterého jsem léta ošetřovala. Trpěl schizofrenním onemocněním v klasickém slova smyslu a tak byl i řádně léčen. Zpočátku byly jeho úkorné bludy dosti blízké realitě. Byl např. přesvědčen, že ho blízcí chtějí dostat z bytu a cítil se být tráven neznámým jedem. Podrobnostmi nebudu čtenáře zatěžovat. Stonal mnoho let, až se ocitnul na světě sám se svým přítelem, ke kterému se nastěhoval a to do jiné části města. A hle - jeho bludné přesvědčení se poněkud změnilo. Cítil se být elektrizován na dálku, ozařován škodlivými paprsky, ochromován a oslepován. Toto škodlivé působení cítil pouze v novém bytě. Do starého se vrátit nemohl a proto si pořídil kabelu na kolečkách, do ní dával své nejpotřebnější věci a po celé dny putoval po městě. Domů se vracel nerad, uléhal s očekáváním nezměrného trápení, kterému nemohl uniknout. Až se jednoho dne nevrátil. Kamarád v bytě osaměl, přestavěl nábytek a začal i on pociťovat "elektrizování", jako by mu jezdili elektřinou po svalech, ráno se probouzel jako zbitý. Psychiatrie zbystří! Že by indukovaná, neboli sdělná psychosa? Nikoli. Kamarád na radu člověka zabývajícího se geoanomáliemi změnil nejprve umístění lůžka, pak celý byt do jiné části města a jeho potíže ustaly. Zázrak! Cítil se opět zdráv a jeho zchromlé klouby opět byly pohyblivé. Jak jednoduché! Geniální jednoduchý nápad, asi jako když stavitel nechá "uskočit" podezdívku, aby vzlínající voda nemohla tvořit ošklivé fleky, které by hyzdily průčelí domu.

Nejsem zdaleka první, kdo poukazuje na genialitu jednoduchosti - moudrost přírody. Kdo pomyslí na to, že pes neulehne na špatném místě, že dobytek se klidně pase a ulehá k odpočinku na "čistých" místech. Člověk má být vůči ostatnímu tvorstvu vnímavý, jít s přírodou v souladu, pak bude spokojen.

Uvažuji o tom, že Země má pukliny, jimiž stoupá na povrch lecos, vše ještě nemusí být vědecky prokázáno, ne vše umíme přesně změřit. Podle zákona sledujeme pouze prvek radon. A toho je nejvíce právě v tektonických poruchách, kterými země může dobře dýchat. Naše "stará Evropa, starý svět" jich má asi více, než kontinenty relativně mladší.

Víme, že na Příbramsku jsou zlomy, kterými pronikají žíly radioaktivní rudy k povrchu a že zde je větší výskyt rakoviny. Mezi dětskými lékaři jsem slyšela hlasy, že nádorových onemocnění plic je v Podšumaví (další zlom) více, než v hnědouhelné mostecké pánvi. Ale nemusí jít hned o zhoubné afekce - v hnědouhelné mostecké pánvi je více neplodných párů, nežli kdekoli jinde v naší republice. Čím to je? Vysvětlí to pouhá nečistota ovzduší? Porovnal někdo výskyt zmíněných chorob v oblastech artézských studní (Poděbradsko) a v oblastech, kde takové kry zemského povrchu nejsou?

Nedávno jsem v denním tisku četla kritiku povahy českého člověka z hlediska ochoty měnit bydliště a místo zaměstnání. Také jsme ve světě známí neobvykle výrazným jevem chataření. Co když Čech se stálou povahou setrvá sice v městské konglomeraci, na jakou zvykl, ale uniká škodlivým vlivům, jež v podvědomí tuší. Uniká z nevhodného podloží alespoň o víkendech do chatařských oblastí (rozuměj v této souvislosti) elektromagneticky čistších, jak cítí? Pak tedy zanedlouho i tam stoupající elektrosmog umocní působení do té doby diskrétní geoanomální poruchy naší popraskané vlasti. Kam zavedeme mikrovlnné trouby, televizory, elektrické topení, mobilní telefony, v ložnicích rozvedeme prodlužovací šňůry k různým spotřebičům, tam nás rovněž začne bolet hlava, otékat klouby. I odtud budeme zakrátko prchat. Ale kam? Takových otázek se vytvoří spousta. Jejich zodpovězení a řešení již náleží těm mladším z nás.

Ale tím to nekončí. Již si představuji, jak bytový architekt hřímá na předpisy, které mu stanoví povinnost rozmisťovat zákazníkům skříně ve zdi a mobiliář v souladu odborníka geopatogenních zón a to dokonce se zárukou. Už jsme si zvykli, že stavebník musí stavebnímu úřadu při kolaudaci předložit posudek o event. průniku radonu podložím a návrhu protiradonových opatření. V mých představách bude muset jednou předložit i náčrt geopatogenních zón a pokyny o zvláštních opatřeních bude muset uposlechnout. A jak rád a bez brblání uposlechne! Když už platí, ať je byt či dům obyvatelný! Jak ostře bude sledovat, aby úplatky nenašly příjemce! Co kdyby se parádní dům ukázal být neobyvatelný? Přece si nepostavím mučítko! To už není, pravda, tak hmatatelné, jako je předepsaná výška stropů, jako jiné vyčíslitelné hodnoty.

Vidím jak lidé zaplavují úřady žádostmi o kontrolu geopatogenity, jak rádi platí za tuto službu. To už se usmívám. Průmysl zabývající se výrobou stínících hmot bude jistě vzkvétat a lidé, kteří se zabývají geoanomálními jevy, budou slavit rozkvět svého oboru. Ostatně i v této oblasti se vyvíjejí různá měřidla i stínící zařízení, a není tedy daleko doba kdy budou i v této oblasti výsledky opakovatelné a měřitelné.

Tedy až sem jsem se dostala od úvahy nad bludy našich nemocných. Článek je pouhou úvahou, ale pozornému čtenáři může mnoho pomoci. Nechci z něj nic vypustit, nic k němu dodat, nic pozměnit. Nechci, aby se jej chopil senzacechtivý časopis, který by právě tou senzací znehodnotil cennou myšlenku. Nechci aby se článku zmocnilo antipsychiatrické hnutí. Duševní chorobu nepopírám. Je a musí se léčit. Ale je možné, že náplň bludů našich nemocných budeme jednou přehodnocovat. Také nebudu hovořit o své úzdravě, jaké jsem se dočkala respektováním vzácných rad člověka zaujatého pro věc. (A to pouze přemístěním svého lůžka mimo vyznačené pásy geopatogenních zóna a ke zdi s nejnižším elektromagnetickým polem.) To proto, že bych se nechtěně mohla přiřadit k těm co chválí všeumění na úkor dobré myšlenky. Ale také bych si nedovolila zneklidňovat čtenáře něčím, z čeho není lidské východisko, kdy může člověk člověku pomoci svým umem, schopnostmi a dovedností.

A tak jen tolik, co říkají včelaři: " Ten člověk má úspěch, který chápe přírodu a jde spolu s ní". Přeloženo do řeči mého článku: Geopatogenní zóny jsou zkoumatelné, výsledky jsou opakovatelné a ověřitelné. Člověk který je vezme na vědomí, může nabýt pocitu zdraví s menší intervencí léčiv, nežli dosud. Nemá to ale jednoduché, neboť se rozhlíží na prahu otazníků. V prostoru, kde se žel, mísí hluboké pravdy s polopravdami, ba dokonce s komerčním šizením naivních zákazníků. Pravda o geopatogenních zónách je v mých očích pravdou hlubokou a její blaho užívám.

MUDr. Olga B.Slouková
informace http://geosan.alter-med.cz

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Děkuji, paní doktorko. Jen bych ještě dodala, co zřejmě víte - že i...
Lenka  |  14.8.2001 20:14

zarazil jsem se nad uvodem,ktery je nejen velice povrchne vyjadren,ale...
peter K  |  16.8.2001 19:14

Alternativní pohled na duševní zdravía nemoc najdete v knize "Mystika a...
shere.khan  |  15.9.2007 23:54

Přiznání bývalého ředitele velké farmaceutické společnosti John...
Doporučuji knihy Johna Virapena - pravda o lécích  |  28.12.2014 19:43

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *