Bio- Bypass – Nová terapie proti uzávěru cév

Angiogenese je proces, který se může odehrávat u každého člověka. Vedle velkých arterií (tepen) probíhají malé cévy, tak zvané kolaterály, které jsou často pouze desetinu milimetru tlusté. Pokud se velká artérie náhle zúží, hledá si krev novou cestu. Teče malými kolaterálami, které se mohou na základě tohoto podnětu přeměnit v plnohodnotné artérie.

Běžně lékaři řeší uzávěr cévy v těle pomocí skalpelu. Vezmou v těle nějakou postradatelnou žílu a díky ní zúžené místo na arterii přemostí. Druhou možností je zavedení malého balónku k místu zúžení artérie a jeho nafouknutí, čímž dojde k obnovení průtoku cévou. Nyní však existuje nová šetrná levnější biologická metoda bez vedlejších účinků.

Průkopníkem této nové metody je profesor na z Max-Planckova Institutu pro výzkum srdce a plic v Baden Nauheimu Wolfgang Schaper, který prováděl pokusy na králíčcích. Podvázal jim stehenní arterii. Krev díky tomu začala téct malými cévami. Zpočátku byly tyto nové kanály úzké, ale za nějaký čas se značně rozšířily a staly se z nich přirozené bypassy.

Vytvoření bypassu se řídí biofyzikálním zákonem, který říká, že pokud v cévě teče krev rychleji a pod vyšším tlakem, tak se zvětšuje její průměr. Zrychlený pohyb krve urychluje růstový proces. Zvýšená třecí síla krve povzbuzuje arteriogenezi.

Tento proces probíhá v organismu i přirozeně u pohybově aktivních lidí, např. u lidí, co chodí pravidelně běhat. Nově vytvořené cévy našli lékař nejenom v končetinách, ale též v pánvi, v mozku a v srdci.

Bio-bypass není možno využít jako záchranou léčebnou metodu po prodělaném infarktu či mozkové mrtvici. Omezení má arteriogenze u lidí neaktivních a u kuřáků. Zde trvá tvorba nových cév i několik  týdnů.

Z tohoto důvodu se snaží vědci tento proces nějakým způsobem podpořit. Nejslibnější je způsob, který vyvinuli v berlínském Charité v čele s cévním specialistou Ivo Buschmannem. Pacienti  se léčí v  Evangelické  nemocnici v Berlíně- Lichtenberg. Leží na lehátku, až po břicho zastrčeni do tlustých kalhot, z kterých vedou tři hadice. Kalhoty jsou tvořeny nafukovacími manžetami, které se postupně pulzně plní vzduchem. Krev je po tlakem hnána od noh směrem nahoru. Tímto způsobem je simulován přirozený pohyb těla a stimulována arteriogeneze. U patnácti pacientů s onemocněním srdce se po kúře touto metodou zlepšil výkon krevního oběhu o 87%. Nyní hledají vědci další pacienty s onemocněním srdce, zúžením cév na nohách i v mozku pro další studie.

Zpracováno dle časopisu Spiegel