Akutní zánět slinivky břišní - pancreatitis acuta

2.12.2011 00:01
Zdraví

Společným znakem zánětu slinivky břišní je průnik trávicí šťávy slinivky, bohaté na enzymy, které tráví tuky, bílkoviny a cukry do tkáně slinivky a jejího okolí.

Příčinou může být infekce, uzávěr společného vývodu slinivky a žlučových cest, požívání alkoholických kon­centrátů.

Příznaky se liší většinou, ne vždy, podle rozsahu po­stižení vlastní žlázy a jejího okolí. Podle klinického ob­razu a v závislosti na dalším průběhu lze dělit akutní zánět slinivky břišní na lehký a těžký.

Lehký zánět slinivky, pro nějž je v patologicko- anatomickém obraze v popředí pouze prosáknutí žlá­zy a jejího bezprostředního okolí. Nemá tendenci se šířit a působit odúmrť tkání. Vyznačuje se bolestí v nadbřišku, propagující do zad oběma směry nebo jen vle­vo. Bolest je prudká, pohybem se horší, a přesto jsou nemocní neklidní a snaží se vyhledávat polohu, v kte­ré by před bolestí unikli. Dalšími příznaky jsou zvra­cení a nucení na zvracení, je pocit nadmutí, neodchází plyny ani stolice.

Těžký zánět slinivky mívá vystupňované předcho­zí klinické známky a je i výrazná celková odezva. Ne­mocní jsou neklidní, někdy psychicky změnění. Mají rychlý pulz a pokles krevního tlaku, protože je příto­men šokový stav. Již na první pohled jde vždy o těžce nemocného člověka. 

Diagnózu akutního zánětu slinivky podpoří další po­mocná vyšetření:

V krevním obraze mohou být známky chudokrevnosti v důsledku ztrát krve z krvácení do prostoru za břicho, zvýšená hladina bílých krvinek, zvýšená sedimentace červených krvinek. Je třeba provést komplexní rozbor vzorku krve k zjištění stavu hladin minerálů v krevním séru, žlučového barviva a jaterních enzymů, hladin kreatininu a dusíku, které mohou svědčit o poruše ledvinných funkcí u těžkých forem zánětu slinivky. Lékař vždy pátrá po hladině enzymů slinivky, především enzymů štěpících cukry, tzv. amyláz. V akutním zánětu jsou zvýšeny.  

. Nativní snímek břicha může najít stíny kamenů ve žlučníku, v okolí slinivky bývají kličky střevní napl­něny plynem. Při sonografickém vyšetření břicha  lze v prvních hodinách onemocnění krom kamenů ve žlučníku najít prosáknutí slinivky a jejího okolí. V dalších dnech bývá krajina slinivky pro sonografii nevyšetřitelná pro rušící plynovou náplň střev uložených před slinivkou. CT vyšetření dovolí jemnější vyšetření sli­nivky a jejího okolí, a to i v dalších dnech. Pod CT lze provést i punkční vyšetření slinivky a jejího oko­lí, případně drenáž hnisavého ložiska (hlízy).

 

Léčba

Od začátku má být intenzivní a začíná léčbou konzer­vativní. Komplikace si vyžádají léčbu chirurgickou.

Léčba konzervativní

Od počátku je nutno sledovat vývoj nemoci zkušeným lékařem, a jakmile je podezření na těžký zánět, ihned nemocného převzít na lůžko oddělení intenzivní péče. Tam je zavedena léčba speciální, intenzivní. Během této je tam, kde může pomoci chirurg, nutný operační výkon.

K počáteční léčbě konzervativní patří: Převody tekutin, které hradí ztráty tekutin zvracením, pocením a do oblasti nemocné slinivky. Množství převodů se řídí hodnotami průběžně měřeného žilního tlaku ve velkých cévách při srdci. Protože trpí tkáně nedostatkem kyslíku, je přiváděn kyslík do organizmu i za cenu napojení na dýchací přístroj u těžkých forem onemocnění. Je nutná péče o oběh. Někdy je třeba podávat léky k podpoře srdeční činnosti a udržování krevního tlaku. Nutno pečovat o funkce ledvin.

Podávání širokospektrých antibiotik je nutné k pre­venci infekce v okolí slinivky.

U těžkých forem se zavádí tenká sonda do žaludku k odvodu žaludeční šťávy, cévka močová k sledová­ní výdeje moči.

Opakovaně jsou prováděna vyšetření krve a CT vyšet­ření. Tam, kde je podezření na infekci prostoru ko­lem slinivky, může být indikována punkce prostoru jehlou s odběrem malého vzorku tekutiny k bakte­riologickému vyšetření pod CT kontrolou.

V případech, kdy je prokázána v laboratoři, sonografii nebo v CT obraze patologie na žlučových cestách, může být ku prospěchu provést ERCP vyšetření. Může pak být endoskopickou cestou provedeno rozšíření vústění žlučovodu do dvanáctníku nebo i stažení kamene ze žlučovodu (nikoliv ze žlučníku).

Operace slinivky

Jsou-li známky rozvinuté infekce, je nutný chirurgický výkon spočívající ve vypuštění hnisu z okolí slinivky a tam, kde jsou známky devitalizace tkání kolem slinivky, chirurg je odstraňuje (nekrektomie). Prostor kolem slinivky drénuje silnými drény. Někdy si stav tkání kolem slinivky vyžádá časté revize a nekrektomie. Proto se pak stěna břišní neuzavírá stehem a mezi operačními revizemi ránu kryje jen sterilní vlhký obvaz (laparostomie).
V případech komplikací, jako je krvácení, je třeba se pokusit krvácení zastavit chirurgicky, nejčastěji tamponádou. Dojde-li k natrávení stěny střeva, musí chirurg někdy přechodně založit dočasný střevní vývod.

Zdroj: Doc. MUDr. Jan Šváb, CSc. - Operace pankreatu, nakladatelství Triton

Přidat komentář

 
* *