6 zajímavostí o očích

9.8.2018 00:01
Zdraví

Lidské vidění se vyvíjelo miliony let. Zrak je jedním z nejdůležitějších lidských smyslů, na němž historicky záviselo naše přežití. Očima poznáváme svět, vnímáme světlo, barvy a tvary, orientujeme se v prostoru. Až 80 % informací z okolí vnímáme díky zraku. Zároveň skrze oči vysíláme do světa signály či emoce. O očích toho zkrátka víme hodně. Co jsme ale možná netušili je například to, že barva očí ovlivňuje náš vztah k alkoholu, že podle nich lze poznat, zda nám hrozí vážná nemoc, nebo že můžeme snadno změnit svou barvu očí i bez chirurgických zákroků.

Barva očí se mění až do tří let věku dítěte
Většina dětí se narodí s modrou či šedomodrou barvou očí. Během prvních pár let života jim postupně ztmavnou a teprve kolem třetího roku dítěte získají konečnou barvu. O tom, jakou barvu očí bude dítě mít, rozhoduje množství pigmentu neboli melaninu, který obsahuje duhovka. Ten má vždy hnědou až hnědočervenou barvu. Pokud ho duhovka obsahuje hodně, dítě bude mít hnědé oči. Pokud je pigmentu málo nebo zcela chybí, oko bude zelené či modré.


Barvu očí určují tři geny
O barvě očí rozhodují tři geny. Jen dva z nich jsou však dobře prozkoumané a to ty, které určují zelenou, hnědou a modrou barvu. Jak vznikají další, méně obvyklé barvy očí, jako jsou šedá, světle hnědá a jejich kombinace, zatím vědci úplně neobjasnili. Například barvu očí u dítěte určuje nejen barva očí matky a otce, ale i další informace jejich předků zaznamenané v genech.


Oči prozradí závažnou nemoc
Oči mohou signalizovat onemocnění, ke kterému se teprve schyluje. Zdravotní stav zrcadlí jak samotná duhovka, tak i změny v okolí očí nebo na víčkách. Například náhle pokleslé víčko může být předzvěstí mrtvice, nezvykle vypoulené oči mohou naznačovat leukémii, onemocnění štítné žlázy či zelený zákal. Pokud mají oči žlutou barvu, může jít o žloutenku, vážné poškození jater či rakovinu slinivky břišní, ale i o nedostatek červených krvinek.


Modrá je výsadou Evropanů
Evropská populace je co do barevnosti očí mnohem rozmanitější než populace v Asii či Africe. Kromě hnědé barvy se v Evropě setkáváme ještě s modrou, zelenou a šedou.  Modrá barva vznikla asi před 10 000 lety v oblasti kolem Černého moře. Odsud se pak rozšířila severozápadním směrem.  V současnosti se vyskytuje ve všech evropských populacích, nicméně nejvíce modrookých lidí (až 70 %) žije ve státech severní Evropy.


Změnit barvu očí lze i bez operace
Taky už vás někdy napadlo, jak by vám asi slušela jiná barva očí? Řešení je snadné a bezbolestné. Použijte barvené kontaktní čočky ve variantě dioptrické či bez dioptrií.


Světloocí lidé mají větší sklony k alkoholismu
Vysvětlení této souvislosti není zcela jasné, nicméně podle průzkumů jsou hnědoocí lidé ve srovnání s modrookými citlivější k různým stimulům a návykovým látkám. Lidem s tmavýma očima tedy stačí méně alkoholu, a proto jim oproti modrookým trvá déle vypěstovat si fyzickou závislost.

Přidat komentář

 
* *